Když se z vědy dělá pop a Einstein je novým Bieberem | E15.cz

Když se z vědy dělá pop a Einstein je novým Bieberem

Když se z vědy dělá pop a Einstein je novým Bieberem
18. května 2015 • 20:00
Věda je v jednadvacátém století bezpochyby důležitou součástí všeobecného přehledu. Její objevy nás obklopují téměř vždy a všude. Bez laptopu či mobilu se moderní člověk ani nepohne, při bolestech hlavy místo mateřídoušky saháme po Ibuprofenu a mikrovlnná trouba je záchranou téměř každé zaměstnané ženy i svobodného muže. Jak ale laik o vědě přemýšlí? A jaký obrázek nám o ní dělají média?

Pokud se řídíte tím, co si o vědeckých objevech dočtete v novinách, dívejte se více na televizi, jezte hodně čokolády a pijte málo vody. Protože podle britského deníku The Mirror je čokoláda zdravá, podle The Independent vědci prokázali, že televize je lepší pro zvýšení inteligence než knihy, a The Daily Mail přišel s ověřenými vědeckými informacemi o tom, že osm skleniček vody může škodit zdraví.

Zároveň není zcela jasné, proč ještě bádáme nad lékem na rakovinu, se kterým podle deníku Blesk už dávno přišel mladý Čech, a mobilní telefony bychom raději měli rychle vyhodit, neboť škodí zdraví snad i více, než voda.

Uvedené příklady jsou pouze špičkou ledovce. Ve snaze poučit své čtenáře poutavým způsobem o nejnovějším vývoji ve vědě média často sklouzávají k zavádějícím, někdy i mylným informacím. Existuje pro to nejspíše několik důvodů.

Novinář sedmilhář

Novináři píšící o vědě bývají většinou humanitně vzdělaní a často proto postrádají znalost statistiky nebo metod výzkumu. Mohou pak mít dojem, že přišli se “zaručeně průlomovým objevem”, přičemž samotní vědci by se takovým označením vyhnuli obloukem.

Ve vědě totiž existuje o hodně větší skepse vůči publikovaným studiím. Například profesor John Ioannidis z Tufts University publikoval v roce 2005 článek, ve kterém se zabývá správností vědeckých poznatků. Tvrdí v něm, že většina výsledků publikovaných studií jsou lživé.

Většina vědců v Ioannidisově studii přiznala, že již někdy použili různé „kličky“, aby se dobádali statisticky významných výsledků. Ať už kvůli nátlaku vědeckých publikací anebo akademického okolí. Zároveň mnoho dalších vědců použije někdy nesprávný statistický test anebo výzkumnou metodu, které jejich výsledky ovlivní. Novináři, kteří v těchto praktikách nejsou zběhlí, se pak nesoustředí na to, jakým způsobem byly studie nebo experimenty prováděny, ale pouze na jejich odcitované výsledky.

Není to ovšem tak, že by všechny články v médiích o vědě byly nepravdivé. Mnoho deníků zaměstnává novináře, kteří mají vědecké vzdělání, a dokážou tak rozpoznat, o čem psát a jak o tom psát. Na několika prestižních univerzitách se dokonce psaní o vědě vyučuje. Například americký Massachusetts Institute of Technology (MIT) nabízí jednoroční magisterský program psaní o vědě (Science Writing).

Na druhou stranu několik univerzit už podobné programy zrušilo, buď protože poptávka po absolventech klesla, anebo protože obor přestal být populárním. Mezi tyto školy patří i John Hoppkins University, která jen před několika týdny oznámila ukončení třicet let trvajícího programu Science Writing.

Nedejte na špatnou vědu

Kvůli podobným trendům se zdá, že je nutné obrátit se na jiné zdroje popularizace vědy, než jen „mainstreamová“ média. Alternativ naštěstí není málo. Jednou z možností, jak vědecky vzdělat laiky, je využití internetu a nových technologií. V posledních letech se například vyrojila spousta vědeckých blogů, jako Wired anebo New Scientist. Ty se snaží často originální a vtipnou formou obeznámit čtenáře s odbornými poznatky, přičemž jejich cílem je informovat srozumitelně, ale zato správně.

Podobnou iniciativu má vědec a bloger Ben Goldacre, který spravuje webový server Bad Science, nebo-li Špatná věda. Ve svých příspěvcích se pak zabývá jak špatnými postupy v nově publikovaných studiích, tak i nesprávnými interpretacemi poznatků v médiích.

Další vzdělávací alternativou je internetový kanál YouTube. Britský deník The Guardian nedávno popsal, jak může sdílení videí profesionálních matematiků, fyziků, či přírodovědců, pomoci vědu propagovat i nahlédnout pod onu roušku složitosti. Internetová videa jsou populární zejména mezi mladými lidmi, a tak by se mohla stát jednou z nejlepších forem popularizace vědy - přístupnou a profesionální.

Pomocí YouTube se zároveň šíří videozáznamy tzv. TED přednášek. Jedná se o výstupy světoznámých odborníků, kteří se snaží v docela krátkém čase publikum seznámit s nějakou problematikou. Mezi účastníky TED programu patří například Bill Gates, anebo již zmiňovaný Ben Goldacre. Přednášející si jsou vědomi, že musí umět zaujmout hlavně laiky, aby byl program úspěšný. A tak člověka nejednou překvapí, že i vědci mají smysl pro humor, a že se věda dá popularizovat zábavně i fakticky správně v jednom.

Nedejte na špatnou vědu

Čtení podobných blogů a „sjíždění kanálů“ na YouTube může sice být pro laika poučné, ale většinou předpokládá nějaký základní zájem o vědu. Jinak by si je totiž čtenář nevyhledával. Otázkou pak zůstává, co s těmi, kdo zájem o vědu postrádají. Ukazuje se, že nejdůležitější je podat vědu jako něco, co je „cool“ (což asi není zrovna představa většiny mladých lidí a dětí). Pokusila se o to například islandská zpěvačka Björk, která ve spolupráci s vědci své album Biophilia spojila s aplikací pro chytré telefony a tablety. Jak již název „app-alba“ vypovídá, věnuje se v písních zejména vědecké tématice.

Aplikace spočívá v tom, že jsou písně vizuálně podkreslené. Podkreslení se různě obměňují, takže si na ně člověk nezvykne a nenudí se. Björk se tak společně s islandskými vědci snaží zaujmout posluchače a zároveň jim představit některé základní vědecké poznatky. Pro atmosférické písně Björk přitom mohou být obrázky vesmíru či mikroskopické náhledy buněk přímo perfektně dokreslující.

Islandská inspirace ovšem nekončí u éterické zpěvačky. Například fakultní nemocnice v Reykjavíku se rozhodla popularizovat vědu pro nejmladší ročníky programem Teddy Bear Hospital, nebo-li nemocnice pro plyšové medvídky. Děti mohou přinést své plyšové hračky do nemocnice, kde je skuteční lékaři ošetří. Program má za cíl vzbuzovat zájem o medicínu již od dětství.

V Česku se snaží zvednout zájem o vědu například Palackého Univerzita v Olomouci společně s Ministerstvem školství se svým programem MedVěd. Ten je zaměřen na žáky základních a středních škol a zahrnuje pořádání různých mimoškolních aktivit a přednášek na školách.

Rozhodně tedy v dnešní době platí, že abychom se naučili o vědě přemýšlet, nemusíme být zrovna vystudovanými fyziky. Stačí brát zprávy z médií s rezervou a někdy si i originální studii vyhledat. A k tomu si pustit například nové album od Björk, aby se nám lépe četlo.

Autor: Barbora Goláňová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!