Překvapilo by mě, kdybychom život mimo Zemi nenalezli, říká astrofyzik James Carpenter | E15.cz

Překvapilo by mě, kdybychom život mimo Zemi nenalezli, říká astrofyzik James Carpenter

Překvapilo by mě, kdybychom život mimo Zemi nenalezli, říká astrofyzik James Carpenter
James Carpenter
• 
8. května 2016 • 20:00
Jedním z hostů letošního ročníku Academia film Olomouc byl také britský astrofyzik působící v Evropské kosmické agentuře (ESA), který na festival přijel odhalit plány k budování základny na Měsíci. James Carpenter je přesvědčený, že se prostřednictvím populárně-vědeckých filmů stávají vědecké koncepty a ideje srozumitelnější a lidem přístupnější.

„Důvodem k popularizaci by neměl být jenom nedostatek znalostí a informací, ale především samotná krása vědy,” domnívá se Carpanter. Proč bychom vůbec měli znát vesmír? Co ovlivňuje vztah k vědě dnešní generace studentů? A mají filmy jako Interstellar nebo Marťan vůbec nějaký vědecký základ?

Proč bychom měli popularizovat vědu mezi studenty?

Nejdůležitějším důvodem k popularizaci je fakt, že věda je základem všeho, co děláme a co nás obklopuje – ať je to stůl, u kterého sedíme, mobil, prostřednictvím něhož spolu komunikujeme, nebo auto, ve kterém jezdíme. Věda řídí celou společnost a její dílčí části od ekonomiky po kulturu, a proto potřebujete ty, kteří budou přicházet s inovacemi a vytvoří z objevu něco skutečného. Podstatné je ovšem i to, aby tu byli lidé, kteří rozumějí tomu, co denně používají. Věda a technologie se stávají stále větší a větší součástí našich životů, a proto by nám neměl unikat smysl toho všeho kolem nás. Je potřebné, aby studenti měli dostatek znalostí vědy k tomu, aby dokázali dělat správná rozhodnutí založená na poskytovaných informacích. Ale stejně tak důležitým, možná dokonce důležitějším důvodem k popularizaci, je samotná krása vědy.

Myslíte si, že všudypřítomnost technologií, kterou jste zmínil, má vliv na to, že se dnešní generace studentů zajímá o vědu více než studenti před třiceti nebo padesáti lety?

Každodenní neodmyslitelné využívání technologií kompletně změnilo nejen to, co musíme znát, ale také způsob, jakým přemýšlíme a jak se stavíme k problémům a jejich řešení. Technologie nás tedy určitě změnily. Nevím, jestli se dnešní studenti zajímají o vědu více než kdysi, ale upřímně doufám, že je to pravda, protože by to tak mělo být. Vždy mě nesmírně potěší, když potkám studenty s nadšením pro vědu, především na mě ale pokaždé zapůsobí míra jejich znalostí.

Festival Academia Film Olomouc se snaží o popularizaci vědy prostřednictvím populárně-vědeckých filmů. Má tato cesta popularizace svůj potenciál?

Myšlenka filmového festivalu jako nástroje popularizace vědy je fantastická a měla by se i nadále rozvíjet. Je důležité podporovat a oceňovat inovativní filmovou tvorbu, která představuje vědu. Prostřednictvím populárně-vědeckých filmů se vědecké koncepty a ideje stávají lidem přístupnější a srozumitelnější. Tento typ filmové tvorby lidem ukazuje, jak překrásný a výjimečný svět vědy je.

Může mít pro diváka větší přínos to, že vidí populárně-vědecký film, než kdyby si přečetl vědecký článek?

Máme různé druhy médií, které slouží různým potřebám a účelům různých publik. To, jak nové druhy médií a technologií začínají být využívány k prezentování vědeckých témat a vyprávění příběhů kolem vědy, mě velmi zajímá. Když ve filmu sloučíte vědecký obsah s hudbou, můžete vytvořit neopakovatelnou atmosféru a vyprávět příběh způsobem, který na diváka zapůsobí silným dojmem. Zároveň samozřejmě záleží na podání a hloubce filmu. Jsou věci, které můžete říci filmem, zatímco článkem se vám to nikdy nepodaří, ale naopak jsou i věci, které nikdy do filmu přenést nedokážete a můžete je vyjádřit pouze v článku.

Proč bychom měli vesmír poznávat?

Vesmírný výzkum vypráví příběh, od něhož se odvíjejí všechny další příběhy. Je to příběh o nás samotných jako o lidském druhu, ale zároveň o tom, kam míříme a co s námi bude dál. Vesmírný průzkum nám poskytuje vědecké objevy, k nimž bychom jinde dojít nemohli. Seznamuje nás s dobrodružstvím, jehož hlavním aktérem je lidstvo jako jeden kolektiv. Spojuje nás tak, jak bychom se nemohli spojit na žádném jiném místě. Mezinárodní vesmírná stanice je místo, kde Rusové a Evropané spolupracují v harmonii a vytvářejí tak společně ve vesmíru neobyčejné věci. Věda, kterou děláme ve vesmíru, nám vypráví o tom, odkud jsme přišli, jaké je naše místo ve vesmíru a jaké souvislosti se k němu vážou. V neposlední řadě se při prozkoumávání vesmíru učíme základům fyziky a chemie, které můžeme následně aplikovat přímo na Zemi.

Proč je pro nás tolik důležitý průzkum Měsíce?

Zemský povrch má své tektonické desky, počasí, vítr a mnoho dalšího, ale nic z toho není příliš staré. Naopak povrch Měsíce je velmi starý. Z vědecké perspektivy je Měsíc rekordérem, který nám poskytuje záznam historie celé sluneční soustavy, tedy i základy procesů vedoucím k formování planet. Měsíc zaznamenává, co se stalo s naší Zemí, ostatními planetami, ale také s ním samotným. Pokud tedy chceme zjistit o sluneční soustavě více, Měsíc je jediným místem, kde toto vědění můžeme získat. Znalosti, které jsme získali v průběhu první éry průzkumů Měsíce při misích Apollo a Luna, byly pro vědu naprosto převratné a zásadní, a to se zatím jedná o pouhou část příběhu, který chceme znát. Měsíc je ale také místem, kam bude společnost směřovat své technologie, ekonomiku i filosofii. Stane se důležitým pro řadu zemí, skupin, agentur a vlád, které na Měsíci budou dělat nejrůznější aktivity. Myslím, že se jedná o vědeckou budoucnost následující jedné dekády, případně dvou.

Co považujete na vesmíru za nejkrásnější?

Za nejkouzelnější věc na vesmíru považuju to, že kdykoli o něm zjistíme něco nového, stává se o něco nádhernějším, než byl. Čím hlouběji jdeme do jeho fyziky a čím více jej poznáváme, tím více zjišťujeme, že toho moc nevíme. A proto je tajemství vesmíru naprosto fantastické.

Start rakety Blue OriginStart rakety Blue OriginAutor: Blue Origin

Myslíte si, že jsme ve vesmíru sami, nebo se přikláníte k názorům těch, kteří věří v existenci mimozemských civilizací?

Myšlenka nalezení mimozemských civilizací a možnost komunikace s nimi mě velmi fascinuje a myslím, že je téměř nepředstavitelné, že ve vesmíru žádný jiný život není. Díky současným vesmírným misím zjišťujeme, že skoro každá hvězda má své planety. Velká část těchto planet je podobná povaze Země v tom, že jsou skalnaté nebo jsou podobných velikostí. Je tedy jen otázkou času, než budeme schopní prozkoumat chemické složení těchto planet a než na některých z nich objevíme vodu. Domnívám se, že poměrně brzy najdeme planety, kde by život mohl existovat, a jsem opravdu přesvědčený, že se dožiju toho, kdy najdeme planety, na kterých život skutečně existuje.

Velmi blízko nalezení života jsou v současné době dvě vesmírné mise na Mars, za jejichž přípravou stojí ESA. První z nich už začala a při druhé misi tohoto programu se plánuje hledání chemických složek, které by mohly umožňovat život na povrchu a pod povrchem Marsu. Mohlo by se jednat o život, který je na Marsu právě teď, ale i o ten, který tam mohl existovat v minulosti. Druhá možnost je zatím více pravděpodobnější, protože víme, že Mars býval dříve vlhčí a teplejší. Předpokládáme ovšem, že je více míst, kde by život mohl existovat, takže si myslím, že nalezneme život mimo Zemi v ne příliš vzdálené budoucnosti. Byl bych překvapený, kdyby tomu tak nebylo.

Proč mají lidé na celém světě o téma mimozemského života takový zájem?

Protože toto téma vypovídá i něco o nás samotných a o našem místě ve vesmíru. Pokud jsme v tomto nesmírně rozlehlém vesmíru sami, pokud jsme jediným inteligentním druhem a jedinou planetou, je to něco mimořádného a neobyčejného, díky čemuž je náš život opravdovou vzácností. A pokud je život ještě někde jinde a my nejsme sami, pak bychom se i přesto o našem postavení mnoho dozvěděli: co to vůbec znamená být lidskou bytostí nebo co znamená samotný život. Zatím nevíme, zda jsme ve vesmíru sami, ale pokud zjistíme a budeme moci dokázat, že nejsme, hodně se změní.

V čem by nás změnilo zjištění, že ve vesmíru nejsme sami?

Je velmi obtížné říci, co by znamenalo, kdybychom věděli, že je život i někde jinde. Nemyslím si, že by nastala situace, která by vedla třeba k pádu náboženství. Pochybuju, že by se stalo něco tak zásadního, ale myslím si, že by pro nás všechny znamenal tento objev změnu v tom, jak přemýšlíme sami o sobě a jak se vnímáme. Náš osobní pohled na lidský druh v širších souvislostech by byl ale jen prospěšný. Mohli bychom začít přemýšlet o tom, jak nás vidí jiní obyvatelé vesmíru, jak vypadáme zvnějšku.

V průběhu programu Apollo byla pořízena ona velmi slavná fotografie, na níž je Země zachycena z Měsíce. Když ji kosmonaut tehdy pořizoval, my všichni na Zemi jsme prozatím žili bez ní. Pořízení této fotografie mělo na tehdejší i následující generaci obrovský vliv, začali jsme díky ní více a jinak přemýšlet o ostatních planetách a našem postavení mezi nimi. A stejně tak by nás změnilo i vědomí, že ve vesmíru existuje jiný život – a přesně tohle nás nutí uvažovat o tom, co je to být lidskou bytostí.

A co myšlenka lidského života na některé z dalších planet? Jedná se o reálnou budoucnost naší generace?

Myslím, že první kroky vedoucí k této možnosti uvidíme ještě během našich životů. Brzy znovu uvidíme lidstvo na Měsíci, ale očekávám i to, že se stanu svědkem i lidského vstupu na Mars. Rozsah a důležitost této možnosti je ovšem obtížné předpokládat. Navíc záleží na tom, koho se na ni zeptáte. Pokud byste směřovali otázky týkající se tohoto tématu na Elona Muska, odpověděl by vám, že plánuje kolonizaci Marsu. Jeho vize, kterou pokládám za zcela mimořádnou, je mít na Marsu město s milionem obyvatel. Nevím, zda se mu podaří ji naplnit, ale určitě budeme zaznamenávat podobné snahy, tento trend totiž bude pokračovat a rozšiřovat se.

Co si myslíte o „kosmonautských filmech“ jako Gravitace, Interstellar nebo Marťan? Je v nich možné nalézt opravdovou vědu, nebo se jedná pouze o výhodné komerční téma pro filmaře?

V každém sci-fi filmu je prvek něčeho fantastického a nereálného. Myslím, že při tvorbě filmu tento fantastický prvek použít musíte. V takových filmech se objevují sice prvky, které jsou velmi nereálné, ale současně jsou velmi pečlivě vybrané. Interstellar jsem viděl společně s několika vesmírnými vědci a inženýry. Samozřejmě jsme narazili na věci, které byly dost neskutečné, ale i přesto mě Interstellar nadchl, a myslím, že i řadu mých kolegů. Při tvorbě tohoto filmu bylo uspořádáno několik vědeckých konzultací, a tak je výsledek velmi působivý. Stejně tak Marťan není kompletně hloupý výmysl, v knížce, která filmu předcházela, jsem našel o něco více nereálných věcí. Každopádně si myslím, že jak Interstellar, tak i Marťan jsou velmi důležité filmy. Řada těchto moderních filmů má tedy obojí – velkou část pravdy a vědecké neuvěřitelnosti, ale samozřejmě také trochu fantastiky, která je přirozenou součástí médií.

Když se podíváte na pole vědy a inženýrství, což jsou oblasti, odkud se kosmonauti rekrutují, mají tito lidé vždy nějaké vědecké a inženýrské zázemí - kosmonauti jsou často fyzici, inženýři nebo piloti. Jedná se stále o genderově nevyvážené oblasti, v nichž dominují muži. Nevím sice jaké, ale řekl bych, že existují nějaké bariéry, které ženy odrazují od volby těchto oblastí, v nichž by mohly působit, stát se v nich odbornicemi a dopomáhat k jejich pokroku. Tyto oblasti jsou silně mužsky dominantní především ve starších generacích, ale když se podívám na svou generaci a generaci, která do vědy přichází, vidím v ní řadu neobyčejně talentovaných žen. I já pracuji s mnoha s vědkyněmi a ženami inženýrkami, které jsou ve svém oboru skutečnými odbornicemi. Ženy tak postupně začínají doplňovat řady mužů a genderová nevyváženost pomalu ustupuje, takže jsem si jistý, že se to projeví také v budoucnosti kosmonautů.

Jsme schopní zbavit se genderových stereotypů spjatých se ženami ve vědě?

Jsem si jistý, že jsme. Myslím, že tyto boje mezi ženami a muži ustupují a doufám, že tento trend žen ve vědě bude pokračovat. Mít silnější zastoupení žen ve vědě, inženýrství a technologiích podle mě totiž může být jedině kladem.

Takže věda potřebuje ženy a jejich myšlení?

Rozhodně. Ženy přemýšlejí jinak než muži a tato různorodost je podle mě zásadní. V mém prvním zaměstnání byli mezi mými kolegy pouze muži. Ráno jsme přišli, sedli si k počítačům, pracovali jsme, pak jsme šli na kávu, dali jsme si oběd, ale nikdy jsme jeden druhému neřekli ani slovo. Potom do kanceláře přišly dvě ženy a během měsíce se všichni mezi sebou navzájem bavili. Hlavním přínosem změny dynamiky naší skupiny bylo ale to, že se zvedla kvalita naší práce, protože mezi sebou lidé v kanceláři poprvé za své působení začali sdílet informace. My jsme původně byli skupina mužů, která se sice velmi soustředila na to, co dělá, ale měli jsme jen nepatrný zájem o toho muže, který seděl za stolem vedle nás. Nijak nás neovlivňoval a nenapadlo nás s ním komunikovat. Můj postřeh tedy zní, že pokud máte tým lidí, je velmi důležitá jeho genderová vyváženost. Přináší prospěch nám všem.

Autor: Sára Matůšová
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!