Občanská angažovanost mladých lidí by mohla vyřešit i globální oteplování, myslí si organizátoři Yoda Mentorship Programme | E15.cz

Občanská angažovanost mladých lidí by mohla vyřešit i globální oteplování, myslí si organizátoři Yoda Mentorship Programme

26. října 2016 • 10:00

„Dlouhá léta potlačování občanské společnosti v Česku a dalších postkomunistických státech v mnohých lidech vyvolala strach nebo i nechuť se angažovat. Proto je pro nás velmi důležité probudit v mladých lidech touhu po pozitivní změně, která může znamenat obrovský posun k lepšímu pro danou komunitu, obec nebo region,“ soudí Petr Vilím a Tereza Kupková z mentoringového projektu pro středoškoláky Yoda Mentorship Programme.

Yoda chce posouvat aktivní středoškoláky za hranice školních osnov, rozvíjet jejich charakter nebo přispívat k rozšiřování jejich obzorů v oblastech, které je zajímají. To vše za pomoci mentorů z řad vysokoškolských studentů, kteří svým středoškolákům předávají vlastní zkušenosti a vedou je k dosažení cílů, které si student s jejich pomocí určí. Součástí mentoringu je i jeden větší projekt, který student s mentorovou pomocí vymyslí, naplánuje a uskuteční. 

Veřejné školství vůbec neví, jaké si klade cíle, říká Ondřej Šteffl

Oproti západním zemím u nás není mentoring stále příliš běžnou záležitostí. Může za to i delší doba, kterou česká společnost potřebovala k probuzení se po pádu komunistického režimu?

Do jisté míry určitě. Mentoring je založený na dialogu a na vzájemném respektu mezi mentorem a studentem. Totalitní doba nás v tomto ohledu samozřejmě poznamenala, protože k ničemu takovému předchozí generace vychovávané nebyly a ani být nemohly. Takže například učitelé, kteří v západním světě dnes funkci mentora často také zastávají, toho u nás většinou schopni nejsou – a studenti zároveň nic jiného než jen výklad látky mnohdy nevyžadují.

Existuje podle vás nějaký způsob, který by tento nevyhovující přístup učitelů a studentů změnil?

Pokud existuje vůle pro takovou změnu, způsob se vždy najít dá. Spočívá to však ve změně přístupu jak studentů, tak učitelů, a to se nedělá snadno. A rozhodně to nepůjde ze dne na den. Prozatím se můžeme snažit být příkladem a šířit dobré praktiky, jak nejlépe umíme. Pozitivní zkušenosti našich studentů nám v tomto mohou pomoct víc, než se na první pohled může zdát.

Proč je u nás metoda mentoringu právě nyní na vzestupu?

Celkový úspěch mentoringu během posledních pár let může být částečně spojen i s předchozími dvěma otázkami. Mladí profesionálové a vysokoškolští studenti, kteří jsou dnes ochotni a schopni vykonávat roli mentora, jsou první generací, která nezažila totalitní režim a která měla podstatně více intelektuální volnosti i studijních možností, včetně možnosti vycestovat za studiem do zahraničí. Dnešní studenti středních škol se navíc ve stále větších počtech začínají kvůli lepšímu vzdělání více dívat kolem sebe a hledat zajímavé příležitosti k osobnímu rozvoji. Mentoringová forma vzdělávání v tomto ohledu splňuje pro mnohé studenty právě tyto požadavky.

V čem spočívají výhody mentoringu v souvislosti s vaším projektem oproti jiným přístupům a metodám vyučování na českých školách?

Velkou výhodou Yody je zcela individuální přístup ke studentovi. Každému přiřadíme na základě jeho zájmů a plánů mentora, který mu je po dobu trvání programu, tedy šesti měsíců, vzorem a někým, kdo ho podporuje a věří v něj. Tento přístup dodává studentům sebevědomí a chuť rozvíjet se dále, což je něco, co školství v takové míře nenabízí.

Proč jste program zaměřili právě na středoškoláky?

Mladí lidé ve středoškolském věku před sebou mají řadu rozhodnutí, které do velké míry ovlivní jejich budoucí životy. Na to, jak je tato fáze života formativní a důležitá, nám přišlo, že se jí v naší společnosti nevěnuje dostatek pozornosti a studenti často nejsou bráni vážně. Přitom zanedlouho budou chodit k volbám, budou moct rozjíždět podnikání a budou aktivně tvořit součást naší dospělé populace. Chceme, aby tito mladí lidé věděli, čeho jsou schopní. Aby věděli, že jejich angažovanost může znamenat reálnou změnu pro jejich školu, komunitu nebo i město. S mentorem navíc mají možnost detailně se pobavit o veškerých možnostech, které se pro studenty po střední škole nabízejí.

Jakým způsobem chcete účastníky vašeho programu posunout za hranice školních osnov?

Yoda není o opakování školní látky a naučení se na maturitu. Snažíme se do programu zakomponovat spoustu toho, na co ve škole nezbývá čas, a ještě něco navíc. Studenti například píšou po dobu těchto šesti měsíců čtyři eseje nebo úvahy, u kterých jde především o uvědomění si určitých hodnot, se kterými jsme Yodu zakládali. Tyto eseje/úvahy jsou dosti filozofické a studenti tato témata často před samotným psaním probírají se svým mentorem.

Hlavní náplní oněch šesti měsíců je pak projekt, který si student navrhne zcela sám a kde může teoretický základ převést do praxe. Na studentských projektech z prvního ročníku je velmi dobře vidět, s jakou celistvostí k němu musí student přistoupit, aby byl projekt úspěšný. Škola nás naučí napsat dopis bez chyb nebo si spočítat náklady a výdaje – studentské projekty se však nezřídka setkávají s realitou nelibosti úřadů, s nelehkým sháněním sponzorů nebo s tím, jak těžké někdy bývá šířit nadšení pro dobročinný účel. Mentor je pak v takových případech klíčovou oporou, protože se sám s takovými životními realitami setkal a může studentovi navrhnout alternativy a jiný pohled na věc.

Proč by se měli studenti vůbec věnovat aktivitám mimo rámcové vzdělávací programy středních škol?

Pokud bychom ze střední školy všichni vyšli jen s tím, že jsme byli vzděláni nějakým rámcovým vzdělávacím programem, univerzity nebo zaměstnavatelé by si z nás jen těžko vybírali. Hledání aktivit mimo školu studentům rozšiřuje obzory, získávají nové zkušenosti a potkávají nové přátele. Stávají se přizpůsobivějšími a flexibilnějšími, učí se řešit neobvyklé situace a více si důvěřují.

A chtějí se dnešní středoškoláci vzdalovat od pohodlnější cesty, kterou jim vytyčuje český školský systém? Jsou ochotní využívat všech příležitostí, které se jim nabízejí k plnění snů v oblasti vzdělání a kariéry?

Jak už bylo řečeno, vše je o správné motivaci. Čeští středoškoláci dokážou být velice houževnatí a samostatní a mají obrovský potenciál. Takzvaná pohodlná cesta českým školským systémem se možná pohodlná na první pohled zdát může, ovšem tato vidina je velmi krátkozraká. Spousta studentů se ve škole nudí – proto vidíte v Česku obrovský zájem o to být aktivní v rámci projektů, jako jsou vaše The Student Times, Pražský studentský summit, debatní liga nebo i akademie Discover – letní tábor, kde mají středoškoláci možnost inspirovat se a učit se od výjimečných Čechů a Slováků studujících v zahraničí (kvůli obrovskému zájmu pořádají již tři turnusy každý rok).

Měly by už samotné střední školy učit studenty vyhledávat vhodné příležitosti, aby se mohli začít věnovat svému vybranému oboru dříve, než začnou studovat vysokou školu?

Pochopitelně měly, ale formou neosobních a nezkušených školních poradců tak, jak systém často funguje dnes, to půjde jen těžko. Neměli bychom podceňovat fakt, že studentům, kteří dnes u nás na konci čtyřletého studia opouštějí střední školu, bývá většinou devatenáct let,a to není zas tak málo. Zkoumání veškerých možností a vlastních talentů je proto jednoznačně pozitivní už během studia střední školy. Student pak nemusí v maturitním ročníku řešit problém, že by vlastně asi chtěl na vysokou, ale vůbec nemá představu o tom, co by chtěl dělat. Včasná příprava otevírá dveře nejen na žádané obory u nás v Česku, ale také na vynikající zahraniční univerzity, které mělo možnost studovat i mnoho z našich mentorů.

Učitel by měl spíš mít roli průvodce než vševědoucího boha, říkají členové spolku Výluka

Podle čeho vybíráte mentory, kteří na projektu spolupracují?

Pro první ročník jsme vybírali z řad našich přátel a známých, u kterých jsme si byli jistí motivací pomáhat středoškolákům a kteří již nasbírali určité minimum životních zkušeností. Právě motivace a vyzrálost jsou dvě hlavní kritéria, která zachováváme při hledání mentorů i tento rok, kdy se již pohybujeme za hranicí kruhu našich známých. Žádná další kritéria nemáme – vážíme si mentorů, kteří vystudovali jakýkoliv obor na jakékoliv univerzitě. 

Jak mohou mentoři změnit přístup středoškoláků k tomu, co je baví?

Nabídnou studentům svůj pohled na věc a jsou schopni jim říct, kam až se můžou se svými zájmy dostat, což bývá velmi obohacující a inspirativní pro studenty, kteří například váhají, čemu ze svých zájmů se více věnovat. Pro spoustu studentů bývá ale už ohromným přínosem fakt, že mají někoho, kdo je s jejich nápady nikdy neshodí a vždy jim bude aktivní oporou.

Jak toho docílíte?

Studenti a mentoři jsou párováni tak, aby si svými zájmy co nejlépe „sedli“. Často to znamená, že se mentor věnoval velmi podobné aktivitě a díky větší míře zkušeností je schopen lépe odhadnout, kam můžou studenta jeho zájmy zavést.

Mentoři se studenty spolupracovali po dobu šesti měsíců. Poté už necháte jít středoškoláky vlastní cestou?

Vlastní cestou si šli i během uplynulých šesti měsíců, pouze to bylo za podpory mentora, se kterým měli často více odvahy jít do náročnějších projektů. Studenti mají samozřejmě možnost zůstat v kontaktu s mentory i po oficiálním ukončení programu a často se tak děje, což vyplývá i ze zkušeností našeho slovenského partnera LEAF. Do budoucna bychom však rádi všechny udrželi v kontaktu i pomocí jakési online platformy, popřípadě zahrnuli současné studenty do projektů našich alumni.

Nepřihlásili se do programu spíše středoškoláci, kteří už jsou nějak aktivní v oblasti svého zaměření?

Ano, přihlásili se nám i studenti, kteří už jsou velmi aktivní v nějaké konkrétní oblasti. I zde však platí, že přihlášky posuzujeme dosti individuálně, mimo jiné i podle toho, do jaké míry může náš program a naši mentoři daného studenta někam posunout.

Lze vůbec zvýšit chuť zapojit se i u jejich spolužáků, kteří nemají zájem dělat něco navíc?

Nikoho samozřejmě nemůžeme nutit, aby se mimo školu více angažoval. Náš program však nabízí řadě studentů velmi atraktivní možnosti, protože se nezaměřujeme pouze na jednu oblast a student má jistotu, že přístup mentora bude individuální. Naši mentoři jsou velmi činorodí lidé a jsou specialisty v oblastech od práv přes umění, historii, fyziku, matematiku až po IT, sociologii, politologii a mnoho dalšího. 

Mají podle vás zahraniční studenti oproti těm českým vyšší sebevědomí v otázce jejich budoucího povolání? Postrádají čeští studenti dostatečnou schopnost „prodat“, co umí a co je baví?

Tohle je do velké míry individuální a záleží to na povaze. Částečně se dá říci, že ano, ale může to být třeba proto, že v zahraničí je o něco obvyklejší studovat daleko od svého domova (i když to není pravidlem), což vede k dřívějšímu osamostatnění se a dospění, a tudíž i urovnání si myšlenek ohledně budoucnosti. K tomu „prodání se“ se v zahraničí vede často už na samotných školách třeba pomocí diskuzních seminářů, kde se studenti učí prezentovat své názory. To se u nás ve většině případů neděje.

Kromě konkrétních projektů kladete důraz i na rozvoj potenciálu a charakteru studentů a na občanskou angažovanost. Proč právě tyto tři oblasti?

Yodu jsme zakládali primárně s vidinou pomoci středoškolákům rozvinout jejich potenciál. Ale časem jsme zjistili, že můžeme jít o krok dále – že můžeme pomoct celé společnosti. Proto skrz tvorbu projektu a mentory klademe důraz na občanskou angažovanost, kterou chceme, aby si naši studenti odnesli do budoucna. Taky si ale myslíme, že občanská angažovanost bez charakteru a dobrých úmyslů může být kontraproduktivní, proto se snažíme nacházet takové mentory, kteří mohou být studentům i morálními vzory.

Proč je pro vás důležité vést středoškoláky k občanské angažovanosti?

Moderní demokratická společnost je založena na občansky vyspělé společnosti, která se do určité míry musí zajímat o dění okolo sebe, aby mohla úspěšně fungovat. Dlouhá léta potlačování občanské společnosti v Česku a dalších postkomunistických státech však v mnohých lidech vyvolala strach nebo i nechuť angažovat se, ať už na jakékoli úrovni.

Proto je pro nás velmi důležité probudit v mladých lidech touhu po pozitivní změně, protože ta se dá učinit v jakékoli oblasti i s relativně malým úsilím. Může znamenat obrovský posun k lepšímu pro danou komunitu, obec nebo region. Navíc je úžasné, když mladí lidé získají důvěru ve vlastní nápady i v kontextu dnešního globalizovaného světa, kde se stále častěji setkáváme s pojmem „global citizen“. Vedení mladých lidí k občanské angažovanosti tak může vést až na celosvětovou úroveň, kde jsou lidé schopni najít způsoby a příležitosti, jak pomáhat například s humanitárními krizemi, s řešením nedostatku zásob vody nebo globálního oteplování. 

Zmínili jste, že se snažíte hledat mentory, kteří mohou být studentům i morálními vzory – jak může svého středoškoláka vést mentor morálně?

Samozřejmě nejde o žádné lekce morální výchovy; jde spíše o to vystavit studenty pozitivním morálním vzorům. Díky tomu, že spolu mentor a student pracují po relativně dlouhou dobu, může mentor svým chováním, názory nebo i otevřeností k debatám nad kontroverzními tématy jako takový morální vzor na studenta působit. Když to spojíte s tím, že naši studenti jsou ve věku, kdy si tvoří charakter a etické názory, a že studenti ke svým mentorům vzhlíží a respektují je, není těžké vidět, proč nad tímto aspektem našeho programu přemýšlíme právě při výběru mentorů. Je to další část vzdělání, kterou dnešní formální školství zanedbává. Částečně proto na ni klademe takový důraz.

Jaké zkušenosti přinesl první ročník organizátorům a mentorům?

Pro organizátory to znamenalo nabrání obrovského množství zkušeností, co se zakládání celého programu týče. Našli jsme si tým, na který spoléháme, získali jsme zkušenosti s fundraisingem a organizací akcí. Také jsme měli možnost potkat spoustu inspirativních lidí, ať už mentorů nebo partnerů našeho programu. Pro mentory účast v prvním ročníku často znamenala metodologické poznání toho, co to mentoring v moderní formě je. Měli možnost projít tréninkem a díky zkušenostem z něj pak mohli lépe reagovat na požadavky studentů. Na osobnější úrovni byla však velká část z nich upřímně nadšena z aktivity a snahy studentů o co nejlepší projekty.

Přihlášky do Yoda Mentorship Programme jsou otevřeny do pondělí 31. 10. Yoda taktéž vítá vysokoškoláky a mladé profesionály, kteří mají zájem přidat se do druhého ročníku a předat své zkušenosti aktivním a nadaným středoškolákům. V tomto případě kontaktujte Yodu na e-mailu petr@yodamentorship.cz.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!