Nejlepší způsob, jak „konat dobro“, zahrnuje změnu celého světa, říká student filozofie Olli Base | E15.cz

Nejlepší způsob, jak „konat dobro“, zahrnuje změnu celého světa, říká student filozofie Olli Base

15. ledna 2017 • 18:00

Ollie Base studuje filosofii a psychologii v Kolíně nad Rýnem. Poslední rok předsedal Effective Altruism Society Warwick a právě zakládá podobnou organizaci ve svém nynějším místě studia. Pracuje pro Students for High-Impact Charity (SHIC), což je globální síť studentských klubů, která seznamuje středoškolské studenty se způsoby, jak mohou co nejefektivněji pomoci světu.

Jak jste se vy osobně dostal k hnutí efektivního altruismu?

Těsně předtím, než jsem šel na vysokou školu. V té době jsem se chtěl věnovat nějaké charitativní činnosti, dělat něco dobrého. Když jsem si hledal informace o univerzitních spolcích, narazil jsem na spolek efektivního altruismu a říkal jsem si, že právě tohle je perfektní řešení, protože se zaměřuje na konání dobra efektivním způsobem. Místo toho, abych si charitativní organizaci vybral jen tak náhodně, rozhodl jsem se jít touto cestou.

Komentář: Čas opustit Facebook? Sociální síť už není zdaleka tak sociální

Projekt Students for High-Impact Charity (SHIC), na kterém se podílíte, seznamuje středoškolské studenty s myšlenkami efektivního altruismu. Tento program se soustředí především na vědu, technologie, inženýrství a matematiku. Vy sám jste se však rozhodl pro studium psychologie a filosofie. V čem vidíte „efektivitu“ těchto oborů?

Psychologie dle mého názoru spadá do vědy. Na obranu filosofie je třeba říct, že všichni zakladatelé efektivního altruismu byli filosofové a že to hnutí je filosofické. To, že se SHIC soustředí na tyto oblasti, souvisí především s racionalitou a aplikováním rozumu. Tato témata zajímají nejvíc právě filosofii, která jako jediná umožňuje zaujmout širší perspektivu. Myslím, že je perfektně kompatibilní být filosofem a zároveň se zajímat o to, jak něco změnit. Filosofie umožňuje reálnou aplikaci racionality, což je vlastně to, co věda dělá také. Věřím, že studium filosofie je velmi hodnotné a rozhodně bych ji nepodceňoval.

Efektivní altruismus občas působí jako hnutí týkající se jen vysokoškolských studentů a těch, kteří disponují velkých množstvím peněz, jež mohou investovat do efektivní charity. Snaží se váš projekt oslovováním již středoškolských studentů tento stereotyp nabourat?

To je rozhodně velmi hodnotný přínos, který by SHIC mohl mít. Vzhledem k tomu, jací lidé se na rozvíjení efektivního altruismu podílí, může být občas těžké se neuzavírat ve vlastní komunitě. Proto mě hodně zajímá, jak učinit efektivní altruismus dostupným. Věřím, že myšlenky efektivního altruismu jako takové jsou velmi hodnotné a přístupné všem, a je důležité zajistit, aby se s efektivním altruismem mohl setkat a zapojit se do něj každý - nehledě na to, z jakého je prostředí.

Problém uplatnění absolventů humanitních věd je uměle nafouknutá bublina, říká student Oxfordské univerzity Ondřej Černý

Z vašeho příspěvku o SHIC jsem měla pocit, že před vstupem do třídy již dopředu předpokládáte, že studenti skutečně chtějí změnit k lepšímu celý svět, což z obrovské části obnáší např. pomoc rozvojovým zemím. Moje zkušenost práce se středoškoláky bohužel tak pozitivní nebyla. Věříte, že když někomu vůbec nezáleží na tom, co se děje třeba v Africe, a nepovažuje to za svůj problém, tak to SHIC může změnit?

Skutečně se snažíme mít pozitivní pohled na věc a věřit, že studentům záleží na tom, co se ve světě děje. I když je velmi těžké někoho, kdo nevěří, přesvědčit, že něco dělat skutečně stojí za to. Myslím, že je obrovská hodnota už jen v otevření celé této diskuze. Lidé pak mohou mluvit o svých názorech a vysvětlovat, proč věří zrovna tomu, čemu věří. I studenti, kteří nejsou ohledně charity příliš optimističtí, nebo je to vůbec nezajímá, jsou vystaveni myšlenkám vyzývajícím k reflexi vlastních názorů. Právě ve výzvě k reflexi vlastních postojů vidím obrovskou hodnotu. Já věřím tomu, že je spousta studentů, kteří chtějí něco změnit, a SHIC jim představí způsoby, jak to udělat.

SHIC se soustředí především na charitu a dárcovství. Nebylo by však efektivnější motivovat studenty k politické činnosti, aby měli možnost „měnit věci shora“? Brali jste v úvahu i tuto myšlenku, nebo vám nepřipadá efektivní?

Rozhodně ji za efektivní považuji. Souhlasím, že součástí oné změny musí být i změna politiky, institucí a způsobu, jakým společnost funguje. To samozřejmě souvisí s výběrem kariéry, takže ti, kteří pro práci v politice mají předpoklady, by se do ní určitě měli pustit, jelikož mohou dosáhnout obrovských výsledků. SHIC se soustředí na „high-impact charity“, tedy charitu s co největším dopadem, ale to by mělo jít ruku v ruce i se změnami politickými. Už jen otázka „Jak mohu změnit svět?“, kterou SHIC pokládá, samozřejmě kromě charity nabízí i jiné odpovědi, mezi něž patří i politická činnost. Fundraising a dárcovství rozhodně nevylučují usilování o systémovou změnu.

Ve střední Evropě teď situace díky nárůstu nacionalismu podobným myšlenkám spíše nepřeje. Spousta lidí říká, že se nemáme cítit zodpovědní za obyvatele rozvojových zemí a že máme pomáhat primárně „našim lidem“ (což je z pohledu efektivního altruismu spíše nevýhodné, jelikož ten samý obnos peněz v rozvojových zemích má daleko větší dopad než u nás, pokud se investuje dobře). Neziskové organizace velká část veřejnosti vnímá jako veřejné nepřátele a volí takové politiky, kteří jsou jejich názory ochotni prosadit. Např. polská vláda se teď chystá omezit činnost neziskových organizací, a pokud bude tento trend pokračovat a šířit se do dalších zemí včetně západní Evropy, mohlo by to mít negativní vliv i na projekty jako SHIC a na myšlenky efektivního altruismu jako takové. Můžeme s tím něco dělat? Jak bychom mohli veřejné mínění změnit?

Názory, které se staví proti pomoci jinde než u nás, dle mého názoru stojí na špatném uvažování. Nevěřím, že tohle je dobrý přístup. Za tímto uvažováním samozřejmě leží hlubší problémy. Než proti tomu bojovat přímo a nutit lidi do pomoci, kterou nechtějí poskytnout, je lepší otevřít prostor pro diskuzi. Mnoho mladých lidí je dnes ochotných se o těchto věcech bavit a většina má také onen širší pohled na svět. Těmto náladám tedy můžeme zabránit tak, že budeme cílit na budoucnost a budeme povzbuzovat budoucí generace k tomu, aby o podobných věcech diskutovaly a aby si uvědomily, že nejlepší způsob, jak „konat dobro“, zahrnuje změnu celého světa.

Autor: Karolína Kašparová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!