Je škoda každého člověka, který nevystuduje jenom proto, že na to jeho rodiče nemají, říká kandidát do Poslanecké sněmovny za Piráty | E15.cz

Je škoda každého člověka, který nevystuduje jenom proto, že na to jeho rodiče nemají, říká kandidát do Poslanecké sněmovny za Piráty

13. září 2017 • 18:00

Mikuláš Ferjenčík je člověk plný energie, který si na politika až překvapivě pečlivě promýšlí své odpovědi. Je z něho cítit odhodlání a zápal pro věc. Vyzařuje z něj politická sebejistota a odhodlanost jít do toho naplno. Uvidíme, jestli se Pirátům vyplní jejich předpovědi a opravdu je po říjnových volbách uvidíme v poslaneckých lavicích. Odpovědi na konkrétní otázky ohledně jejich programu posuďte sami.

Vy budete kandidovat v Pardubickém kraji jako lídr. Jak vidíte konkrétně šance v nadcházejících volbách?

Jestli se podaří splnit volební cíl deseti procent, tak budu pravděpodobně poslanec. Když to bude víc o prsa, tak je to tak 50/50. V Pardubickém kraji je potřeba zhruba 7 % na mandát. Ale myslím si, že šance je dobrá.

Matěj Stropnický: Zelení neříkají: „Pojďte všichni sem, tady je spousta místa.“

Proč kandidujete v Pardubickém kraji?

Táta tam učí na vysoké škole a já jsem tam vyrostl. Není to tak, že bych tam spadl s padákem rovnou z Prahy. Jsem tam pořád doma. Navíc se nám v tom kraji docela daří, protože má pro Piráty poměrně příznivou demografii.

Miroslav Kalousek: Dominik Feri je náš prodavač

Mladí lidé?

Mladí lidé jsou samozřejmě naše silná demografická skupina. Spíš jsem to ale myslel tak, že ten kraj není tak vykořeněný jako třeba Ústecký nebo tak průmyslový jako Moravskoslezský. V tomto smyslu zde nejsou problémy občanského soužití a tak podobně.

Pavel Bělobrádek: Některé Čunkovy výroky o EU mohou být důsledkem nedostatku informací, možná i vzdělání

Přímá demokracie je jedním z hlavních bodů vašeho programu. Vy jste jedna z mála těch větších stran, která toto prosazuje.

To ale není tak úplně pravda. Třeba ČSSD má v programu zákon o obecném referendu.

Ale obecné referendum samo o sobě přece není přímá demokracie.

No tak přímá demokracie je nějaký soubor opatření, která se implementují proto, aby byli lidé více zapojeni do rozhodování. My nechceme zrušit zastupitelskou demokracii. Ale myslíme si, že je možné zavést řadu opatření, která nás posunou k přímé demokracii. Referendum je jedno z nich, dále například přímá volba starostů. Na rozdíl od pana Babiše nechceme rušit zastupitelstva. Chceme, aby si starosta sestavil radu, ale rozhodně nechceme zrušit poměrné zastoupení v zastupitelstvu.

K zavedení referenda potřebujete ústavní zákon.  Aby prošel, musíte mít hlasy 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů. S kým byste byli schopni se spojit k prosazení těchto zákonů?

Když jde o podporu konkrétního zákona, jsme schopni hlasy hledat napříč spektrem.

Jak by probíhalo tzv. lidové veto? Tedy sepsání petice lidmi, sehnání dostatečného počtu podpisů a následné vyvolání všelidového hlasování o zrušení, nebo ponechání určitého zákona.

Na co se hodně u přímé demokracie zapomíná, je nutnost informovat lidi. My si myslíme, že při hlasování o vetu zákona by měly mít ať už politické strany, nebo profesní organizace možnost zaujímat stanoviska, jejichž vyjádření lidi dostanou k volebnímu lístku. To znamená, že lidem přijde otázka a krom toho vyjádření politických stran k problému.

Nebojíte se, že lidé potom budou hlasovat tak, jak volili do poslanecké sněmovny? Tedy podle názoru „svých“ stran? Přeci jen můžeme vycházet z toho, že voliči v České republice jsou velice snadno ovlivnitelní populismem a masmédii…

Já se obávám jedné věci a to že se příliš přeceňuje gramotnost poslanců a pozornost, kterou věnují návrhům zákonů. Jsem si jistý, že řadu zákonů, které prošly sněmovnou v nějak zlobbované formě, by lidé takto nechtěli. Dodnes se například neví, proč v registru smluv není ČEZ!

No dobře, ale dokážete si představit člověka žijícího mimo větší města, který se bude aktivně a informovaně zabývat registrem smluv nebo jinými složitějšími zákony? Skutečně věříte, že dokážete sehnat dostatek podpisů pro petici?

Já si myslím, že Piráti by rozhodně sehnali 100 000 podpisů pro petici o vetu zákona.

Takže Piráti budou takový strážce nebo prostředník přímé demokracie a budou sbírat podpisy? A co když nebudete ve sněmovně, bude to pak za vás dělat Tomio Okamura?

Za prvé se bavíme hypoteticky. Za druhé si myslím, že by bylo velmi snadné vysvětlit člověku na ulici, a to i mimo Prahu, Brno a Plzeň, že by bylo fajn, aby ČEZ zveřejňoval smlouvy. Myslím si, že hrozně moc podceňujete lidi, protože podle mě volí dost racionálně, a i když volí strany, které se mi nelíbí, poukazují tím na nějaký problém, který nikdo jiný neřeší.

Vaše představa referenda je taková, že hlasování o aktuálních otázkách bude probíhat v předem určené dny několikrát za rok. Volební účast lidí je v České republice dosti zoufalá (a to nejen ve volbách do Evropského parlamentu, ale třeba i ve volbách senátních). Jak byste chtěli dosáhnout toho, aby vám lidé přišli několikrát ročně k urnám?

Pro začátek by se to dalo zavést tak, že by se referendum konalo vždy, když budou volby. Například 90 dní před konáním voleb by se sebraly všechny petice, které mají dostatečný počet hlasů na svolání referenda, a o všech těch věcech by se hlasovalo během voleb.

Kolik hlasů by bylo potřeba sehnat pod petici, aby vyvolala celostátní referendum o zákonu, kterému vy v programu říkáte tzv. lidové veto?

Já si myslím, že by se to řádově mělo pohybovat tak jako počet hlasů potřebných ke kandidatuře na prezidenta, případně 1 % voličů, což by bylo 100 000. To je podle mě rozumná hranice.

Na jaké straně barikády byste spíše chtěli stát váš první rok v Poslanecké sněmovně? Rovnou do vlády, nebo raději nejdříve do opozice?

Samozřejmě bychom chtěli mít 40 % a vládnout (smích), ale to se bohužel nejspíš nesplní. Potom záleží na volebním výsledku. Myslím si, že pokud dostaneme 10–15 %, tak je reálné bavit se o koalici. Ale rozhodně nechceme dělat podržtašky nějaké velké straně ve vládě, aby nám někdo říkal, že nám šlo jenom o koryto.

Rozhodující tedy bude, jakou vyjednávací sílu ve sněmovně budeme mít, abychom prosadili své prioritní body. Myslím si, že ve sněmovně bude obtížené prosadit třeba to, aby ČEZ zveřejňoval smlouvy v registru smluv, aby politické strany spadaly pod info zákon (zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, pozn. red.) a musely tak poskytovat informace nebo aby skončily dotace na biopaliva, která jsou jak proti životnímu prostředí, tak proti státní pokladně. Z toho profituje jen pár velkých výrobců, ale je kvůli tomu například horší voda v Praze. Kukuřice na polích způsobuje, že do Želivky stéká mnohem více zeminy a zhoršuje se kvality vody, daňoví poplatníci za to ještě platí peníze a s ekologií to nemá nic společného. Takových bodů, které chceme prosadit, máme asi dvacet. Chceme zredukovat EET a zrušit následující vlny, změnit pravidla pro e-shopy a podobně.

Jste jako strana konzistentní v tom, jestli byste šli do koalice s Andrejem Babišem?

Víte, tahle otázka je trochu zjednodušující, protože vy se ptáte, jestli bychom šli do koalice s ANO. Jenže jaké jsou alternativy? My rozhodně nechceme být národní fronta proti ANO. Je tady například ČSSD, která funguje jako importér čínských tajných služeb do České republiky, nebo TOP 09, která má velké škraloupy z minulosti, ať už v osobě pana Kalouska, nebo v zákonech, které oni prosazovali, jako je například školné.

Když se koukneme na sněmovnu, tak ANO v řadě protikorupčních zákonů hlasovalo v daleko větší shodě s Piráty než ČSSD nebo Lidovci. Věci jako posílení pravomoci NKÚ zablokovali Lidovci a ČSSD. Pro nás je ANO problém kvůli tomu, jak je silné a že Babiš má ambici stát se majitelem České republiky. My rozhodně nebudeme dělat podržtašky panu Babišovi a pomáhat mu, aby přebral Českou republiku jako firmu. Ale ve chvíli, kdy ANO bude mít 20 % a Piráti 15 %, se přiznám, že nevidím velký rozdíl mezi ANO a ČSSD. A to dokonce ani ve vnitrostranické demokracii. Jakým způsobem dělala ČSSD v Praze primárky, když byla asi třetina hlasů neplatných? Já myslím, že s demokratickou stranou to nemá moc společného.

Dobře, tak jinak. Dejme tomu, že budete mít 6 % a Babiš bezmála většinu, on za vámi přijde a řekne: „Hele, kluci, pojďte s námi do koalice, budeme mít většinu.“ Jaká bude vaše reakce?

Myslím si, že reálně to dopadne tak, že Andrej Babiš v pozici, kdy bude mít přes 30 % hlasů, s touhle nabídkou přijde za všemi stranami a zeptá se jich na podmínky. Já jsem pevně přesvědčen, že podmínky, které mu nabídnou Piráti, rozhodně nebudou takové, které by akceptoval.

Představte si, že už jste poslancem. Hlasuje se o novelizaci Ústavy ve věci článku, který by dával občanům možnost použít zbraň na obranu státu nebo i v jiných situacích, a potom to odůvodnit, čím uznají za vhodné. Jak byste hlasoval vy osobně?

Já si myslím, že bych se asi zdržel. Ovšem ta otázka je na stole proto, že česká zbraňová legislativa, která je mimochodem docela dobrá, je pod tlakem EU, která ji chce výrazně zpřísnit. Především zakázat některé typy zbraní. U nás jsou držitelé zbraní buď myslivci, nebo lidé, kteří se hodně zabývají historií. A sbírají dobové zbraně a mají obavu, že to bude mít dopad na ně, že když budou mít znehodnocený samopal z války po svém dědečkovi, tak přijde nějaký úředník a řekne jim, že jsou potenciální teroristická hrozba.

Nastává čas chudnutí. Mladí se budou mít hůř a přijdou o svá práva, tvrdí politolog Slačálek

Myslím si, že z tohohle pocitu pramení to vzedmutí držitelů zbraní, kvůli kterému dochází ke změně Ústavy. Já celkem chápu vzpouru malého muže proti Evropské unii, ale přiznám se, že osobně si nemyslím, že větší množství zbraní v populaci nám zajistí větší bezpečnost. Nechtělo by se mi jako poslanci říkat, aby se lidé začali ozbrojovat.

Nepřijde vám, že tradiční politické strany příliš démonizují Evropskou unii?

Problémem je i to, že tradiční politické strany posílají do Evropské unie i představitele, kteří neumí anglicky, takže ani nejsou schopní nic vyjednat. Když nejste nic schopní vyjednat, je jednodušší hartusit z domova, třeba že sem nikoho nepustíme.

Je to samozřejmě velký populismus, na druhou stranu Evropská unie má velký problém. Myslím si, že náš postoj k EU dobře vystihuje Ivan Bartoš. Když byl v Otázkách Václava Moravce, tak se ho pan Moravec ptal na Turecko a Ivan říkal, že s námi přece Turecko sousedí, je to přeci soused Evropské unie.

My vnímáme Evropskou unii jako prostor, kde jsme my. Půlka našich lídrů žila do voleb alespoň půl roku v cizině.

Včetně Vás…

Včetně mě, já jsem žil dva roky v Anglii. Z tohohle důvodu vnímáme Evropskou unii jako prostor, kde se cítíme doma. A současně si díky znalosti prostředí uvědomujeme strukturální problémy, které Evropská unie má. Lidi zvolí sněmovnu, ta zvolí vládu a ta vyšle svého ministra, který udělá Radu minstrů a na úrovni EU se na něčem usnese…

To znamená, že vnímáte problém EU především v komplikovanosti aparátu?

Ano. Stejně tak v tom, že na úrovni Evropské unie se rozhodnutí nedělají politicky, ale byrokraticky. Evropský parlament nesestavuje Komisi, takže to není tak, že když v evropských volbách vyhrají konzervativci, tak bude Evropská unie konzervativní a podobně. Místo toho je Evropská komise nějaký mocensko-byrokratický kompromis a v zásadě se soustředí jen na byrokracii a neřeší některé klíčové problémy.

Například?

Třeba neřeší, že máme v Evropě daňové ráje jako je Kypr, Lucembursko, Holandsko, Irsko… To, že jsou uvnitř Evropské unie, je ostuda. Že inzerce, které ve volbách platíme Facebooku, se nedaní tady, ale v Irsku. Podobně na Kypru daní třeba Seznam.cz. Podle nás se peníze, které byly vydělané v České republice, mají také danit v České republice a jestli EU nepochopí, že tyto problémy je třeba řešit, tak kritika a skepse budou narůstat.

Nedávno jste se spojili s politickým uskupením 5 % pro vzdělání. Zajímalo by mě, co si od toho jako strana slibujete?

Spojili je asi moc silné slovo. My jsme udělali to, že jsme otevřeli naše kandidátky straně 5 % pro vzdělání a udělali jsme dohodu ohledně toho, jak oni budou dělat kampaň, která bude částečně samostatná a částečně pod pirátskou hlavičkou. Za hlasy, které dostanou jejich kandidáti, dostanou nějaký podíl ze státního příspěvku.

Nám přišla tato strana sympatická proto, že řekla, že vzdělání je hodně důležité a že je potřeba těch 5 % HDP na to dát. My se s tím ztotožňujeme, proto jsme je pozvali na naše kandidátky. Myslíme si, že hlavní důvod, proč ke spolupráci došlo, je, že jsme chtěli jasně deklarovat, že vzdělání je pro nás stejně důležité jako pro ně. Současně jsou to svobodomyslní lidé a nám přišla škoda štěpit síly.

Nevěřím, že strany rozumí tomu, co píšou do vlastních programů, říká lídr Pirátů Ivan Bartoš

Jsem za spolupráci rádi, získali jsme tím i víc odborníků na školství a další vhled do této problematiky. Věřím, že spolupráce bude úspěšná. Pro začátek bychom chtěli navýšit platy učitelů o 20 %.

A kde na to chcete vzít peníze? Už chcete snížit daň z příjmu… Vlastně jediné navýšení máte v programu u daně z příjmu právnických osob a to jen u velkých společností.

Přesněji… my nechceme přímo zvýšit sazbu, ale ten výběr. Dneska například utíkají skrz platby za licence velké peníze k mateřským společnostem. Například mobilní operátor se sídlem v Německu platí své matce za informační systémy, licence a podobně, tedy si to dá do nákladů a daní to v Německu, ne u nás. My bychom se chtěli zaměřit na operace tohoto druhu.

Další věc, kde chceme zvýšit zdanění, je u nerostných surovin. Dneska jsou to úplně směšná procenta, možná to není ani jedno procento z ceny suroviny a přitom to patří státu. Ukázalo se, že máme obrovské zásoby lithia, tam je velký potenciál.

Vidíme velkou možnost úspor na veřejných zakázkách a samozřejmě ty daňové ráje, které je ale potřeba řešit na úrovni Evropské unie. Nicméně česká vláda by to měla iniciovat.

Zpátky ke školství. Učitelům tedy chcete zvýšit plat o 20 % a dát jim nějaký kariérní řád?

Chtěli bychom dát daleko větší svobodu ředitelům škol, aby svou školu skutečně vedli. Chceme, aby to už dál nebylo tak, že 98 % mzdových rozpočtů jim určí tabulky a oni si s tím pak nemůžou nic počít.

Dále bychom chtěli umožnit rozvoj svobodomyslnějších škol, aby k těm školám, které fungují pořád podobně jako za Marie Terezie, byla alternativa.

Co to znamená „svobodomyslné školy“?

Třeba školy, kde se neučí po ročnících, ale po předmětech a učí se děti, které jsou stejně daleko například v matematice. Takže děti, kterým jde dobře matematika, v rámci výuky matematiky přeskočí rok a budou studovat se staršími dětmi, a když jim zase nejde čeština, tak budou dohánět češtinu.

Nebo se dneska ve školách experimentuje tak, že si děti samy vybírají, čemu se budou věnovat, s tím, že mají pěvně stanoveno, že se něčemu věnovat musí, ale ony si můžou vybrat.

My si nemyslíme, že ty školy jsou pro všechny, ale chceme, aby tady možnost byla, a současně si myslíme, že té části učitelů, kteří ze školství odešli, protože už nemohli vydržet systém Marie Terezie, by to mohlo být blízké. Rozhodně bychom chtěli otevřít vzdělání různým úhlům pohledu a dát rodičům možnost vybrat si.

Jste tedy připraveni na vzdělávací experimenty?

To je takové ošklivé slovo. Já bych řekl, že jsme připravení nabídnout lidem alternativu.

Myslím si, že je velká škoda, že alternativní školy jsou ryze soukromé. Například ve Finsku soukromé školy sice zrušili, ale stát sám nabízí alternativu, a právě proto bychom chtěli dát ředitelům a učitelskému sboru svobodu v tom, jak chtějí učit.

Výuka, při které ve třídě sedí 30 dětí, dvě dávají pozor a zbytek hlučí, degraduje učitele na dozorce. Myslíme si, že v České republice v tomto ohledu ujíždí vlak. Je třeba snížit počet dětí ve třídě a je potřeba pozitivně motivovat děti, aby byly přesvědčeny, že čas, který ve škole stráví, je dobře strávený čas.

Jaký mají Piráti názor na inkluzi ve školství?

U těchto problémů je často klíčová implementace, tedy jakým způsobem se to provede. Já vedu na školách kroužky a vidím, jak dvě hyperaktivní děti dokážou celý kroužek rozbít. Člověk je postaven jen před možnost buď se věnovat těm dětem, nebo zbytku třídy. Jsem tedy přesvědčen o tom, že inkluzi není možné dělat, aniž bychom školám dali finančně-pedagogické zázemí na to, aby žákům se zvláštními potřebami mohli dávat i zvláštní péči. Myslím si, že to je to nejdůležitější. Bez finančně-personální podpory je to odsouzeno ke katastrofě.

Delší mládí, drahá dospělost. Generace Y má v Česku i na Západě shodný úděl

Druhá věc je, že se tato otázka redukuje na děti, které se učí hůř, ale úplně stejně by individuální přístup potřebovaly děti, které se učí velice dobře, nebo děti, které jsou hodně chytré, ale mají špatnou sociální inteligenci. My bychom chtěli otevřít cestu k tomu, aby se učitelé k dětem chovali jako k jednotlivcům.

Dalším velkým tématem je zavedení školného. Vy jste proti, jestli to chápu dobře.

My jsme rozhodně proti zavedení školného. Podle nás vzdělání nemá být jen nějaká investice do zaměstnatelnosti člověka, ale má to být přidaná hodnota pro celou společnost a pro osobní rozvoj. Myslíme si, že je škoda každého člověka s potenciálem studovat, který nevystuduje jenom proto, že na to jeho rodiče nemají peníze. Školné je prostě další bariéra k přístupu na vysoké školy.

A co argumenty typu výhodné půjčky pro studenty, přivede to peníze do školství a podobně?

Spousta studentů půjčky potřebuje i teď, když tu žádné školné není! Ten argument, že dneska to nic nestojí, je úplně lichý. Jenom v Praze se byt nebo klidně jeden pokoj pohybuje od čtyř tisíc výš a to jsem hodně velký optimista. Takže podle mě náklady na vysokoškolského studenta jsou na rodinu minimálně deset tisíc měsíčně. V tuhle chvíli říct, že na další dva tři tisíce školného si vezmou půjčku… podle nás by to vedlo k dalšímu zhoršení přístupu chudších dětí na vysoké školy.

Už dnes je velký problém, že na gymnázia a vysoké školy chodí mnohem víc dětí vysokoškoláků než zbytku lidí. Myslím si, že finanční aspekt je dost výrazný.

Je pro Piráty tématem státní maturita?

Myslíme si, že je to spíše další krok k centralizaci vzdělávání.

Takže jste spíše proti?

Ano. Za prvé vnímám jako problematickou tezi, která teď koluje médii, že 20 % studentů musí propadnout, jinak ta zkouška nebude mít žádnou váhu. Tím vlastně říkáme, že pětinu středoškolské populace odsuzujeme do role doživotních propadlíků. Já si nemyslím, že to dává smysl. Uvědomme si, že ta pětina není ani rovnoměrně rozložená. Zatímco na gymnáziích nebude těch propadlých tolik, na učňácích to bude třeba 40–50 %, například v matematice.

Myslím si, že to vůbec neplní svůj účel. V Británii mají státní maturitu, ale ta posléze funguje jako vstupenka na vysokou školu. Navíc mají větší škálu známek, A–F, a každá vysoká škola si určí, jakého chce studenta, dle té škály. Bez návaznosti na vysokou školu státní maturita absolutně postrádá smysl.

Když se dostanete do poslanecké sněmovny, ostříháte se?

Ne, proč?

Pirátský zastupitel Adam Zábranský: V Česku je žalostně nízká politická angažovanost

Autor: Jaroslav Denemark
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!