Jakub Čech: Občanské iniciativy a fungující strany jsou základem demokracie | E15.cz

Jakub Čech: Občanské iniciativy a fungující strany jsou základem demokracie

15. srpna 2017 • 18:50

Středoškolský student a aktivista Jakub Čech se stal známým, když vyhrál spor s prostějovským magistrátem o to, zda je ve svých patnácti letech právně způsobilý získávat informace. Touto kauzou však neskončil a i nadále se angažuje v regionální politice. 

Věnujete se teď nějaké kauze?

Pořád něčemu. Teď je třeba v Prostějově živo kvůli dotacím hokejovému klubu, který je v exekucích. Nedávno jsem se také věnoval střetu zájmů prostějovské primátorky Aleny Raškové (ČSSD), kdy město bude pronajímat další prostory firmě, kterou vlastní se svým manželem. Když se o tom začalo mluvit, došlo ke zfalšování zápisu, a když na radnici zjistili, že ani toto jim nestačí, tak zápis upravili zase. Taky mě zajímá podnikání náměstka primátorky Zdeňka Fišera, kdy jeho firma nezveřejňuje účetní závěrky, i když za to po mém upozornění dostala už dvě pokuty. (Rozhvor vznikal 8.8. 2017, pozn. redakce.) Zjevně tak mají před veřejností co tajit. V souvislosti s tímto náměstkem mám rozdělané ještě další kroky, ke kterým se vyjádřím později.

Karina Movsesjan: Nerovnost začíná už v nízkém věku, kdy se holčičky musí chovat jako princezny a stavebnice jsou jen pro kluky

Jste často označován za aktivistu. Proč tohle slovo v naší společnosti stále vyznívá spíše negativně?

Občanský aktivista může být kdokoliv a je to hodně široký pojem. Určitý typ aktivismu dělám já, určitý typ aktivismu dělá na Facebooku Martin Konvička a jiný typ aktivismu dělá Václav Klaus peticí proti imigraci. Aktivismus podle mě není sám o sobě ideologický a aktivisté jsou v různých částech politického spektra. Já si to vysvětluji tak, že veřejnost s řadou aktivistů nesouhlasí, a proto považují aktivismus obecně za něco špatného. Záleží i na tom, o jakých příkladech aktivismu informují média.

Pirátský zastupitel Adam Zábranský: V Česku je žalostně nízká politická angažovanost

Když se řekne slovo aktivista, osobně se mi vybaví radikálové, kteří prosazují určitou věc ani ne proto, aby ji prosadili, ale hlavně aby byli vidět a mluvilo se o nich. Nemyslíte si, že vás určitá část populace může vidět i tímto způsobem?

Asi vidí, mí regionální oponenti to používají docela často. Jenže pokud chci něčeho dosáhnout, tak prostě musím s médii spolupracovat, jinak to nejde - a není na tom nic špatného. Média potřebují, aby na ně lidi klikali, a já potřebuji, aby lidé o těch kauzách věděli.

Studenti jsou často pasivní a zlenivělí, myslí si rektor UK Tomáš Zima

Občanský aktivista a blogger Věnek Bonuš řekl rozhovoru pro náš web: „Pokud demokracii chápeme jako způsob vlády, kde má mít rozhodující slovo lid, potom občanský aktivismus je nutnou složkou veřejné sféry, bez které by tento ideál nemohl být naplněn. Jinými slovy, hodit jednou za čtyři roky volební lístek do urny nestačí k tomu, aby měl lid rozhodující slovo v utváření politiky státu.“ Jak jinak by měli být lidé podle vás aktivní?

Základem je veřejná kontrola. Řada obcí a měst potvrzuje, že se zastupitelé chovají úplně jinak, když se na ně přijdou podívat dva lidé, dvacet lidí nebo sto lidí. Na parlamentní úrovni je to podobné se zákony Rekonstrukce státu. Poté vidím jako klíčové zapojení lidí do spolků a občanských iniciativ, podepisování petic, otevřených dopisů, odhalování nepravostí a podobně.

V pořadu Všechnopárty jste řekl, že velikým problémem současné politiky je nízká členská základna. Proč lidé nejsou ochotní do stran vstupovat? Nemůže být za tím například reakce na minulost, kdy se do KSČ vstupovalo buď povinně, nebo z prospěchu?

Důvodem k nechuti lidí k politickým stranám je hlavně právě zkušenost z minulého režimu, kdy být „ve straně“ znamenalo něco negativního. A společnost si jen tak na změnu systému nezvykne. Je to třeba vidět na názoru, který nedávno vyslovil europoslanec Štětina, že upozornění na protiprávní jednání je vlastně udavačství. Obávám se, že tomuto neblahému fenoménu pomohlo svou rétorikou Občanské fórum – „strany jsou pro straníky, OF je pro všechny“. Roli samozřejmě hrály problémy s financováním ODS a ČSSD, zejména za Klause a Zemana nebo třeba kauza ministra Drobila. Ani další porevoluční aféry nepřispěly ke změně postoje veřejnosti k politickým stranám.

Je podle vás větší členská základna stran nutností pro kvalitnější demokracii? Nebo je důležitější budovat občanské iniciativy?

Obojí. Bez fungujících politických stran se ale demokracie neobejde. A ideální by bylo, kdyby špatné politiky odfiltrovali už členové politických stran, volby by tak byly soubojem jen kvalitních kandidátů. Přitom kdyby pár desítek tisíc lidí vstoupilo do stran, tak je můžou neskutečným způsobem měnit, protože ty strany mají v regionech velmi málo členů a toto je cesta, jak dostat různé šíbry z kandidátek. Kdyby třeba v jihomoravské ČSSD bylo dost slušných lidí, bývalý hejtman Michal Hašek nemusel v minulosti vůbec kandidovat. Proto fandím lidem, kteří se snaží tyto strany měnit zevnitř. Sám bych na to sílu asi neměl.

Díky vaší aktivitě se dá rozporovat tvrzení, že by mladá generace byla pasivní. Myslíte si, že je to s ní tak špatné, jak se říká?

Upřímně řečeno, nevím. Je asi fakt, že prvovoliči moc k volbám nechodí a zájem mladých o věci veřejné je malý, ale na druhou stranu mám pocit, že se to postupně mění. Pomoci tomu můžou i projekty jako jsou Studentské volby, byť jejich výsledek není moc dobrou zprávou a ukazuje, že si středoškoláci vybírají hlavně podle názvu. Občas ale slyším od různých lidí, kteří besedují na školách, že jsou nadšeni současnými studenty, protože jsou aktivní, kladou otázky a diskutují. Problém je ale v tom, že takové debaty se většinou konají na gymnáziích, kde je jiná skladba studentů. Občanské vzdělávání a výuka ke kritickému myšlení a k pochopení politického systému ale patří i na střední odborné školy a učiliště, protože i z těchto studentů budou jednou voliči. Připadá mi, že se zatím na ně spíše zapomíná.

„Politickou osvětu“ dělá už nějakou dobu teplický radní Dominik Feri. Ne vždy ale mluví o politice úplně seriózně a někomu jeho styl „propagace politiky“ může vadit.  Jak se vám osobně líbí forma a obsah, kterými politiku Feri přibližuje lidem?

Dominik dělá v „propagaci politiky“ dobrou práci. Využívá sice formy, které bych já nepoužil, ale fakt je ten, že mu to docela zabírá. Samozřejmě mu to pomůže i ve volbách, ale na tom není nic špatného, že politik jde mezi lidi a snaží se jim vysvětlovat, jak funguje politika. Naopak si myslím, že by to měli dělat i další, protože jinak jsou cesty do regionů jen doménou Zemana…

Před časem vás osočil Libor Marčan z ODS, nejmladší kandidát v posledních krajských volbách, že umíte pouze kritizovat a neděláte nic pozitivního. Jak byste na tento výrok reagoval? Považujete ho za konkurenta?

On dokonce řekl, že škodím politické kultuře, protože přece to, jak funguje územní samospráva, se pozná dle toho, jak je město hezké, to už mírně parafrázuji. Já nevím, jestli má smysl na to nějak reagovat, v rámci ODS jde o běžný postoj. Snad je i možné, že upozorňování na rozkrádání veřejných rozpočtů dokáže voliče naštvat, ovšem to není důvod, abych to nedělal. Že nedělám nic pozitivního, to slyším poměrně často. Já ale nejsem v situaci, kdy bych dělal nějakou pozitivní politiku – já mám nápady, co by se mělo ve městě změnit či zlepšit, jak by měla fungovat hromadná doprava, co by měla radnice dělat jinak. Ale já nejsem komunální politik a ani do té funkce nekandiduji. Z pozice aktivního občana tyto věci dělat nemůžu – snad pokud by se vedení města zajímalo o názory občanů, tak jim je můžu říkat, ale už z minulosti vím, že to nikam nevede. Názory občanů u nás nikoho nezajímají. Navíc já jsem aktivní i jinak než co je medializováno - dlouhodobě píšu články o místních problémech, dobrovolnicky jsem pomáhal v řadě politických kampaní, charitativních sbírkách.

Jste sympatizantem Strany zelených. Odráží tato strana vaše politické názory? Kam byste se názorově zařadil?

Označuji se za sociálního liberála a se Stranou zelených se ve většině věcí shoduji. Pro mě hraje velkou roli, že je to slušná strana, za kterou je spousta práce v komunálu a zároveň strana, která funguje demokraticky. Není to marketingový projekt, kde vládne silný vůdce - jako je třeba ANO. Ani tam není ten význam vedení takový, jako třeba v TOP 09. Já, i kdybych byl více doleva či doprava, tak stejně budu fandit Zeleným, protože nikoho jiného srovnatelného u sebe nevidím.

Jak by se podle vás dalo mladou generaci přimět k větší aktivitě, například k takové, jaké se věnujete vy? Mohou tomu pomoct mladí politici jako například již zmíněný Dominik Feri?

Mohou. Jmenovitě Dominik Feri jim dává příklad, že i v osmnácti letech člověk může být radní středně velkého města. Já se snažím alespoň ukazovat, jak lze politiky naopak kontrolovat. Řada lidí, nejen mladých, si pak řekne, že když to zvládnu já v patnácti, respektive šestnácti, proč by to nezvládli oni.

Podle mého názoru má youtubering, který sledují hlavně mladí lidé, obrovský potenciál k získání mladé generace. Myslíte si to také? Jakým způsobem by se nejen Youtube, ale i ostatní sociální sítě mohly uplatnit? Nejsou podle vás právě sociální sítě klíčem k získávání mladých lidí? Jak vy sám sociální sítě využíváte?

Twitter už nějakou dobu nepoužívám, přestal mě bavit. Facebook využívám jako platformu ke sdílení různých článků, ale do budoucna se tam chystám psát víc vlastních názorů a postřehů, ale poslední dobou mě to taky moc nebaví. Sociální sítě jsou možností, jak mladé jednoduše oslovit. Jak velkou roli bude hrát Youtube, nedokážu říct.

Často se mluví o tom, že výuka občanského vzdělávání je u nás na špatné úrovni. Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová v rozhovoru pro TST uvedla, že je to dané přílišným informačním charakterem, nedostatečnou hodinovou dotací a nemožností diskuze. Souhlasíte s body bývalé ministryně, nebo byste nějaké přidal?

Paní exministryně to hezky popsala, myslím, že se mohla této problematice více věnovat, když ještě byla ve funkci. Já si myslím, že výchova k občanství je základ, protože občanem je každý, zatímco velkou část učiva střední školy využije v praxi jen určitý počet absolventů. Možná by pak chodilo k volbám více lidí a o senátních mandátech by nerozhodovaly jednotky hlasů.

V rozhovoru pro web FF UK jste řekl, cituji: „Myslím, že to se na základních a středních školách málo učí – jak se právně bránit, co má řešit inspekce, kdy jde o přestupek a kdy o trestný čin.“  Jakým směrem by se podle vás měla ubírat výuka práva na českých školách?

Přesně tím, jak jsem řekl. Naučit studenty takové ty základní věci, aby věděli, kdy rozhoduje který úřad, kdy který soud, kdo je to státní zástupce a podobně. Kdyby to už existovalo, tak by prostějovští náměstci primátorky věděli, co to znamená, když je správní řízení zahájeno z úřední povinnosti a nechtěli by po mých rodičích peníze za advokáty.

Komentář: Studenti jsou možná pasivnější, je ale zbabělost házet to na českou povahu

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!