Ministrem jen s maturitou | E15.cz

Ministrem jen s maturitou

Ministrem jen s maturitou
Sebastian Kurz
• 
ZDROJ: Gruber Franz
20. listopadu 2015 • 10:00
Ve 27 letech se stal ještě jako student práv ministrem zahraničí. Sebastian Kurz je tváří nového Rakouska, které je otevřené světu.

Sebastian Kurz byl dlouho obyčejným mladým mužem z Vídně. Studoval na gymnáziu a v šestnácti letech vstoupil do mládežnické organizace rakouských lidovců JVP, což v Rakousku, zemi, v níž počty členů stran dosahují desetinásobku těch českých, není nic zvláštního. Po maturitě si odsloužil povinnou vojenskou službu a začal studovat práva na Vídeňské univerzitě. Jeho politická kariéra ovšem krátce potom nabrala rychlý spád.

Černá je cool

V roce 2010 se ve Vídni konaly komunální volby a konzervativní lidovci, v Rakousku pod zkratkou ÖVP, se snažili zabránit tomu, aby sociální demokraté z SPÖ opět získali v městské radě absolutní většinu. Jedním z těch, kdo jim k tomu měl dopomoci, byl právě Kurz, tehdy již předseda mladých lidovců. Kurz ve volbách vsadil na heslo „Schwarz macht geil“, volně přeloženo jako „černá je cool“. Objížděl vídeňské party ve svém Geilomobilu neboli „coolmobilu“ a uspořádal v rámci kampaně party ve stylu Hooters .

Jeho kampaň byla sice vídeňskými sociálními demokraty a zelenými označena za sexistickou a nevkusnou, Kurz se přesto dostal do městské rady a ještě jako student práv tak přijal svou první veřejnou funkci.

Energie a nový styl, který s sebou Kurz přinesl, mu v rámci přestavby kabinetu v roce 2011 zajistily místo státního sekretáře pro integraci. Záhy se pustil do změny způsobu, jakým jsou v Rakousku integrování do společnosti cizinci. Založil v Rakousku Dialogforum Islam, které mělo zprostředkovat dialog mezi spolkovou vládou a muslimskou náboženskou obcí. A také zavedl do diskuze o integraci výraz „Integration durch Leistung“ tedy „Integrace pomocí výkonu“, který se stal jeho mantrou.

Podstatou této politiky bylo integrovat cizince jejich zapojením do chodu společnosti. Součástí bylo například jednodušší uznávání titulů ze zahraničí, aby si cizinci mohli snáze najít práci, důraz na výuku němčiny a mezikulturní dialog.

Nové, cool a otevřené, takové mělo být Rakousko. Alespoň podle kampaně Zusammen-Österreich neboli „Rakousko společně“, kterou Kurz spustil, aby lidem prezentoval pozitivní příklady integrace. Spočívala ve vybrání několika stovek „ambasadorů“, pozitivních příkladů integrace, kteří pak objížděli školy po celém Rakousku a diskutovali se studenty. Kampaň, která běží dodnes, má i svůj videokanál se spoty , kde integrovaní přistěhovalci mluví o důvodech, proč jsou hrdí na svou vlast. Na vlast, ve které „nezáleží na tom, odkud jsi, ale co jí přinášíš.“

Cool kampaň si ale vysloužila i kritiku. Prestižní rakouský list der Standard mu vytýká mnoho drahého PR a málo výsledků a také fakt, že na příjmovou hranici stanovenou pro získání občanství nedosáhne zdaleka každý.

Nový styl, starý obsah

Zákon v dnešní podobě mimo jiné zakazuje financování muslimských náboženských organizací ze zahraničí, požaduje po duchovních příslušné vzdělání a znalost němčiny a zakotvuje některá práva muslimů týkající se náboženské praxe. Jeho cílem je vytvořit podobu islámu vlastní Rakousku bez vlivu sponzorů ze zemí Blízkého Východu. Zákon se setkal s odporem části opozice a byl napaden zastřešující organizací rakouských muslimů u ústavního soudu.

V zahraniční politice Rakouska od nástupu Kurze naopak Janda žádnou velkou změnu nevidí. „Co se týče zahraniční politiky, jde o nový styl se starým obsahem,“ tvrdí analytik a uvádí příklad z energetické politiky, kdy „si rakouská vláda stále dělá dohody s Ruskem bez evropských partnerů.“ K tomu došlo například v minulém roce, kdy rakouská ropná společnost OMV, z jedné třetiny vlastněná státem, podepsala s ruským Gazpromem smlouvu o stavbě ropovodu South Stream. Ta je přitom podle vyjádření Evropské komise jak proti evropskému soutěžnímu právu, tak proti unijní politice diversifikace energetických zdrojů, jejímž cílem je snížit energetickou závislost Evropské unie na Rusku.

Sebastian Kurz na počátku své kariéry vzbuzoval obrovská očekávání, a to nejen mezi svými voliči. Obzvlášť po řadě jeho předchůdců, kteří se příliš nezabývali tím, jak by se mohlo Rakousko na mezinárodním poli prosadit a spíše nostalgicky vzpomínali na starou říšskou Rakousko-Uherskou diplomatickou tradici. Sebastian Kurz z Rakouska neudělal těžkou váhu a do historie se jako tvůrce nového mezinárodního postavení Rakouska nejspíš nezapíše. Lidé, kterým však chyběly v rakouské politice nové tváře schopné mluvit lidskou řečí a zároveň je odpuzuje pravicový populista Heinz-Christian Strache, s ním mohou ale být spokojeni už teď.

Autor: Kirill Ščeblykin
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!