Trh advokacie je přesycený, jen škola nestačí, říká právní asistentka v Havel, Holásek & Partners | E15.cz

Trh advokacie je přesycený, jen škola nestačí, říká právní asistentka v Havel, Holásek & Partners

Trh advokacie je přesycený, jen škola nestačí, říká právní asistentka v Havel, Holásek & Partners
20. dubna 2016 • 09:00
Po rozhovorech s partnery významných právních kanceláří se na téma srovnání tuzemských a mezinárodních firem podíváme optikou studentů, kteří v těchto kancelářích působí. Michala Hengalová, studentka Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, již třetím rokem pracuje v české kanceláři Havel, Holásek & Partners. Jak své dosavadní působení hodnotí?

Co ovlivnilo vaši volbu, když jste se rozhodovala, zda se ucházet o místo v české, či mezinárodní kanceláři? Měla jste jasnou představu, v jakém typu kanceláře chcete pracovat?

Pracovala jsem téměř od začátku svého studia, tudíž jsem se celkem brzy začala zajímat o pracovní pozice v oboru práva. Po zkušenostech z veřejné správy a soukromé společnosti zaměřující se na právní poradenství jsem cítila, že potřebuji změnu. Mou volbu ovlivnila zejména má specializace, tj. právo veřejných zakázek a veřejného sektoru, která nemá v mezinárodních kancelářích tak velký prostor.

Jak dlouho v kanceláři již pracujete, resp. v jakém ročníku studia jste se o místo ucházela? Jaké jsou vaše další možnosti kariérního růstu?

Do kanceláře jsem nastoupila zhruba v polovině 3. ročníku, moje praxe tedy trvá přibližně 2,5 roku. S potěšením můžu říct, že mě kariérní růst z pohledu seniority i platového ohodnocení provázel po celou dobu mého působení. Vzhledem k tomu, že za pár týdnů budu skládat státnice, jsem nedávno dostala i konkrétní nabídku na místo advokátního koncipienta.

Co tvoří hlavní náplň vaší práce?

Pracuji v oblasti práva veřejného sektoru a práva veřejných zakázek. Náplň práce je tedy velmi různorodá, od vyhledávání podkladů pro advokáty a koncipienty a rešerše, přes přípravu nabídek, kontrolu průběhu zadávacích řízení, po sepisování jednodušších správních podání a správních žalob.

Zaměřuji se zásadně na veřejné právo. V momentech, kdy je však nedostatek kapacity v jiných právních týmech, lze „melouchařit“ i v jiných odvětvích. Kancelář jako taková se dále staví pozitivně k přesahům do jiných oborů práva, a pokud je student dostatečně schopný, lze občasně práci zpestřit i něčím mimo váš záběr. Základní myšlenkou naší kanceláře je však úzká specializace, tedy špičková znalost určitého právního odvětví.

Jak probíhalo výběrové řízení do Havel, Holásek & Partners?

Výběrové řízení na mou pozici probíhalo ve třech kolech. V prvním byli vybráni úspěšní uchazeči k ústnímu pohovoru, po kterém následovalo zkušební sepsání krátkého právního posouzení týkajícího se práva veřejných zakázek. Ocenila jsem, že je pro kancelář důležitější osobní dojem a moje osoba než anonymní výsledek úkolu, který leckdy nemusí vypovídat o reálných schopnostech studenta. Ústní pohovor probíhal před seniorní advokátkou, advokátem a koncipientem a nesl se v duchu spíše odborné konverzace k dotčenému tématu, než že bych si připadala jako na zkoušce ze správního práva.

Jak moc výběrové řízení může ovlivnit účast na soutěžích typu Moot Court či studentská aktivita ve spolcích jako Elsa, Všehrd apod.?

Jakákoliv relevantní odlišnost v životopisu nebo aktivita, kterou student dělá nad rámec svých povinností, je vnímaná jako přínos. Dle mého je ale nutné najít určitou míru únosnosti – nikdo nechce přijmout člověka, který pro samé vedlejší aktivity nebude mít dostatek času věnovat se práci samotné.

Do jaké míry si myslíte, že vaše přijetí ovlivnily vaše akademické výsledky a jazyková vybavenost?

Odpověď na tuto otázku úzce souvisí s mou předchozí odpovědí - samozřejmě, dobré výsledky a jazykové dovednosti jsou pro každou kancelář bernou mincí a prvním „sítem“. Nemyslím si však, že by se dalo zjednodušeně říci, že pokud máte samá áčka (na Masarykově univerzitě je jiný druh známkování, pozn. red.) a CAE, tak vám svět advokacie bude ležet u nohou.

Co považujete za hlavní výhody praxe v české kanceláři? Je něco, co vám zde naopak chybí?

Ačkoliv pracuji v české advokátní kanceláři, domnívám se, že Havel, Holásek & Partners dosahuje takové velikosti a kvality, že hlavní výhody mezinárodních kanceláří (významní klienti, zajímavé případy, renomé) jsou u nás taky vrchovatě naplněny, tudíž mi nic nechybí. Je navíc pěkné pracovat v kanceláři, o které víte, kdo ji založil – dokonce si se zakladateli tykáte a potkáváte se – a kolik to celé stálo úsilí.

Je možné přijít coby student do styku s klienty?

Nemůžu soudit postavení studentů v ostatních týmech, ale u nás s klienty přijít do styku určitě lze. Já sama jsem byla na několika osobních jednáních, komunikace při skládání nabídek s klienty, našimi spolupracovníky či zadavateli je přímo vyžadována. Vše je logicky závislé na schopnostech studenta samotného. Pokud mohu mluvit za naši kancelář, lze říci, že vám dá to, co si zasloužíte.

Jakým způsobem probíhá komunikace mezi vámi a zaměstnavateli? Nemáte při takovém množství zaměstnanců pocit anonymity?

Zadání práce dostávám jak od koncipientů, tak advokátů i partnerů. Samozřejmě formě komunikace vévodí e-mail, ale osobní konzultace i telefonní hovory jsou na denním pořádku. Díky množství akcí mimo (i skrz) pracovní dobu, které jsou napříč kanceláří i týmy formálně či neformálně pořádány, rozhodně pocit anonymity nemám. Poznala jsem v kanceláři za dobu svého působení desítky lidí, z nichž se mnozí stali mými přáteli. A když vám celý váš tým s dortem v ruce zpívá narozeninovou písničku, opravdu si nepřipadáte jako jeden z mnoha.

Dá se vůbec zvládnout studium a praxe, aniž by jedno či druhé trpělo? Vychází vám zaměstnavatel časově vstříc například v průběhu zkouškového období?

Vzhledem k nastavení studijního vytížení u nás na fakultě mám osobně pocit, že se práce při studiu přímo předpokládá. Nedovedu si jinak vysvětlit, proč by studium práv trvalo pět let. Za sebe můžu říct, že aktivně pracuji téměř od prvního dne studia, a i přesto mám před sebou vidinu červeného diplomu. Co se týče zkouškového období, bývá to samozřejmě trochu náročnější a velmi často jsem záviděla spolužákům, kteří měli “jen” školu a učení. V kanceláři si však vzájemně s kolegy vycházíme vstříc s vykrytím problémových dnů a i naši nadřízení jsou v době zkouškového chápavější k volnější docházce. Neznamená to však, že dostanete týden volna na přípravu na každou zkoušku.

Panuje mezi ostatními studenty působících v kanceláři soutěživost? Pracujete spíše v týmu, či jednotlivě?

Bude to znít jako největší klišé, ale já bych své kolegy neměnila ani za milion. Rozhodně mezi sebou nesoutěžíme, všichni víme, jak náročná někdy práce může být, a proto se snažíme sami sobě maximálně pomáhat. Na jednoduchých zadáních pracujeme samostatně, na komplexnějších poté společně.

V jakém rozsahu uplatňujete ve své praxi vědomosti nabyté studiem? Myslíte si, že se lze bez praxe v průběhu studia posléze ucházet o pozici koncipienta v advokátní kanceláři?

Bohužel musím konstatovat, že v téměř nulovém, ale spíše bych tento fakt připsala mému konkrétnímu zaměření než nedostatečné kvalitě studia. Určitě těžím z hodin právní informatiky, správního práva a z dalších obecných principů a znalostí, které jsem nabyla při studiu. Být dobrý právník znamená neustále se učit, nicméně to, jestli si pamatujete úplné znění ustanovení § 2938 občanského zákoníku, vám opravdu čest a slávu nezaručí. Co se týče otázky „nedotčeného” koncipienta, bych řekla jen to, že jsem ráda, že nejsem v kůži takového člověka. Trh advokacie je přesycený absolventy, a pokud máte nějaké vyšší cíle, jen škola prostě nestačí.

Autor: Adéla Nekvasilová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!