Studenti svými projekty mění veřejný prostor. A získávají zkušenosti, které jim nikdo nevezme | E15.cz

Studenti svými projekty mění veřejný prostor. A získávají zkušenosti, které jim nikdo nevezme

Studenti svými projekty mění veřejný prostor. A získávají zkušenosti, které jim nikdo nevezme
Radlická kulturní sportovna
• 
ZDROJ: archiv Radlická kulturní sportovna
27. září 2016 • 16:00

Dobrovolnické projekty a jiné formy sociálního podnikání se stávají čím dál oblíbenější aktivitou současných studentů napříč univerzitními obory. Na svých projektech pracují nad rámec studia, často i práce. V Česku vznikly i speciální programy, které studenty a jejich aktivity přímo podporují. 

Sociální podnikání je v západním světě již fenoménem, kterému se věnuje mnoho mladých lidí, především studentů. K založení veřejně prospěšného projektu je nejčastěji vede prvotní myšlenka, jak něco ve svém okolí zlepšit a něco nového mu přinést. Může se jednat o cokoliv. Vybudování kulturního centra, organizování bezplatných přednášek nebo třeba i efektivní využití lodních kontejnerů pro pouliční výstavy. Sociální projekty se zpravidla vyznačují v tom, že jejich organizátoři všechny peníze (v případě ziskového projektu) znovu investují do jeho provozu. Svou práci téměř vždy provádí bezplatně.

 

Tomáš Sedláček: Vyhazovem to nekončí, ale začíná

Motivací k založení projektu může být přirozeně mnohem víc než jen dobrý pocit. Pro studenty se jedná o příležitost otestování svých schopností při vlastní realizaci nápadu. Při samostatné práci na projektu získávají mnoho dovedností, které mohou zužitkovat v budoucí kariéře. „Sociální podnikání vás naučí dovednosti, které formální vzdělávání může pomíjet. Při zakládání projektu se naučíte důležitosti komunikace, zavázanosti k projektu a jeho myšlence, kritickému myšlení a schopnosti rozhodování,“ říká pro The Guardian Edouard Payne, zakladatel britského profesního portálu Findara. Samotná účast v takových projektech může zvýšit kariérní vyhlídky. „Vedení sociálního projektu a získávání podnikatelských zkušeností již při studiu je stále častěji považováno jako velice podstatný přínos při rozvoji schopností a dovedností pro jakoukoli práci,“ potvrzuje Karl Belizaire, policy manažer v UnLtd.

Dobrovolnický projekt jako zdroj zkušeností

Charakteristikou těchto projektů je, že se nemusí jednat o dlouhodobé aktivity, ale spíše o krátkodobější či i jednorázové realizace, po jejichž ukončení se mohou studenti orientovat úplně jiným kariérním směrem. „Řízení projektu je velmi zajímavou multioborovou disciplínou, ve které si členové týmů osvojí či rozvinou celou řadu dovedností a minimálně některé z nich v kariéře uplatní. V neposlední řadě se s projekty setkáte téměř v každém zaměstnání, a pokud budete mít alespoň základní povědomí o projektovém řízení, tak to bude pro vás další plus,“ vysvětluje Lukáš Klučka.

Centrum krizové připravenostiCentrum krizové připravenostiAutor: archiv Lukáše Klučky

Lukáš Klučka založil Centrum krizové připravenosti, jehož hlavní myšlenkou je pořádání zážitkových kurzů první pomoci a přípravy na mimořádné události pro širokou veřejnost. Účastníci se na kurzech seznámí s aktuálními hrozbami a jednu modelovou situaci skutečně zažijí na vlastní kůži. Lukáš je přesvědčen, že pokud účastníky kurzů vystaví nekomfortní a do jisté míry ne zcela bezpečné situaci, podaří se je vyvést z každodenního stereotypu a přimět je přemýšlet o věcech jinak. Díky tomu nemusí být v budoucnu odkázáni pouze na pomoc druhých, naopak jim tato cesta pomůže zvládat nepříjemné i krizové situace v každodenním životě. Lukášův projekt mohl vzniknout díky výrazné podpoře programu SmartUp Nadace O2.

Centrum krizové připravenosti,Centrum krizové připravenosti,Autor: archiv Lukáše Klučky

Se složitým rozjezdem mohou pomoci nadace

V Česku v posledních letech vznikla řada iniciativ, které studentské projekty přímo podporují formou programů určeným na míru mladým lidem. Mezi nejvýznamnější patří právě programy Nadace O2 a Nadace Vodafone – SmartUp a Vpohybu. Oba programy řeší složitější start projektů, kdy je potřeba sehnat peníze na rozjezd. Přihlásit se mohou minimálně dvoučlenné týmy do 26 let. Vpohybu nabízí spolupráci i s již existujícími neziskovými organizacemi, jejímž členům je pod 30 let.

Proces obou programů začíná obdobně. Zájemci mohou přihlásit svůj projekt dvakrát ročně přes webové stránky. „Buď je projekt perfektní, formálně je schválen a my ho pak rovnou postoupíme k posouzení hodnotící komisi, anebo – pokud projekt potřebuje v některých ohledech doplnit – ozveme se realizátorům zpět a pomůžeme jim dotáhnout potřebné detaily,“ vysvětluje Anna Kačabová, ředitelka Nadace O2 v rozhovoru pro The Student Times. 

Podpora programu SmartUp je rozdělena do tří vln. Po prvním úspěšném přihlášení do programu mohou účastníci obdržet až 30 000 Kč. Pokud se jim projekt podaří úspěšně rozjet, mají možnost přihlásit se do druhé vlny a získat dalších až 60 000 Kč. A ve třetí, poslední vlně dokonce až 100 000 Kč.

V případě Vpohybu od Nadace Vodafone podpora probíhá trochu jinak. „Pokud projekt uspěje, čeká účastníky crowdfundingová kampaň na portálu Hithit.cz. Na tuto kampaň od nás dostanou příspěvek 10 000 Kč, které v případě neúspěchu nemusí vracet. Na Hithitu musí vybrat polovinu žádané částky. Poté my přidáme polovinu druhou,“ popisuje Michaela Rázgová, programová manažerka programu Vpohybu.

Crowdfundingová kampaň pomáhá účastníkům i nadaci zjistit, jaký by byl o projekt ve společnosti zájem. Finální vybrané částky se velice liší od velikosti daných projektů. Největším projektům, které programem prošly, se podařilo získat i statisícové obnosy.

Vanda Černohorská: Vrtěti Křečkem aneb diskriminace v České republice

Široký dopad projektů je klíčový

Zástupkyně obou programů se shodují, že největší šanci uspět u výběrového řízení mají ty projekty, které jsou originální a mají širší dopad. Na druhou stranu by měly zůstat realizovatelnými. „Projekt by měl být především reálný, měl by mít nastavené cíle, kterých chce dosáhnout, a kritéria úspěchu, na základě kterých bude snadné určit, zda byl projekt úspěšný,“ říká Michaela Rázgová z Nadace Vodafone. Velmi oblíbené jsou projekty, které umožní rozvoj dané lokality anebo projekty zaměřené na menšinové skupiny – ať už třeba seniory, nebo handicapované osoby. „Nicméně o výběru projektů rozhoduje nezávislá komise, která se mění, záleží tedy primárně na jejím úsudku,“ ujišťuje Anna Kačabová, ředitelka Nadace O2.

Finanční podporou to však nekončí. „Nadace O2 nabízí každému projektu odbornou podporu, vzdělávací workshop hned v úvodu či mentora, který pomáhá řešit problémy,“ vyjmenovává Lukáš Klučka, který se svým projektem programem SmartUp prošel. „Snažíme se, aby byl každému projektu přidělen takový mentor, který se o danou problematiku zajímá, nebo k ní má blízko – aby vztah mentora a účastníků mohl dobře fungovat,“ dodává Anna Kačabová z Nadace O2.

Na své workshopy zve i program Vpohybu, kde účastníci dozvědí, jak správně na crowdfunding. Následně je nadace účastníkům k dispozici pro jakékoliv konzultace jak pro crowdfundingovou kampaň, tak i samotný projekt.

Úspěšné projekty mohou získat i statisícové částky

Centrum krizové připravenosti založené teprve před pár měsíci postoupilo již do druhé etapy programu, dohromady tedy Lukáš Klučka a jeho tým obdrželi téměř 90 000 Kč. „Peníze jsme využili především k pořízení vybavení, které využíváme na našich kurzech. Část příspěvku také pokryla náklady za energie a propagaci projektu na sociálních sítích, bez které bychom se neobešli,“ vyjmenovává Klučka. Projekt založil se svými třemi kamarády, jeden člen týmu však musel brzy skončit. „Ze zbylých tří Pavel ještě studuje, Jakub ukončil školu a připravuje se na kariéru armádního záchranáře a já již třetím rokem pracuji na ministerstvu vnitra.“

Skutečnost, že se nejedná o full time projekt, je klíčová. Realizátoři tak vedle práce na projektu mohou dále studovat či pracovat. Celý projekt si tak ponechává povahu volnočasové záliby, které se realizátoři věnují, protože sami chtějí. Takovéto krátkodobé, neziskové projekty mohou sloužit jako perfektní příležitost pro lidi, kteří spíše pomýšlejí na zaměstnaneckou kariéru, a přesto by si rádi vyzkoušeli vést svůj vlastní projekt. Zkušenosti z projektu jsou zúročitelné v jakémkoli oboru a zaměstnání.

„Při realizaci projektů vedeme účastníky nejen k dobrovolnictví, ale také je vzděláváme v oblasti projektového managementu, řešení krizových situací nebo komunikaci, což jim samozřejmě později pomáhá lépe se uplatnit na trhu práce,“ říká Anna Kačabová z Nadace O2. Souhlasí s ní i Michaela Rázgová z Nadace Vodafone: „Úspěšní absolventi programu Vpohybu jistě získají dobrou referenci v začátcích jejich kariéry.“

Vpohybu vyžaduje mít projekt již dobře připravený

Vpohybu, program Nadace Vodafone, se od SmartUp trochu liší. Projekty, které programem Vpohybu prošly, zpravidla již předtím nějakou dobu fungovaly. Jejich realizátoři tedy už disponují zkušenostmi z neziskového sektoru. Jinými slovy – tam, kde u SmartUp stačí dobrá prvotní myšlenka, u Vpohybu je dobré mít připravený promyšlenější byznys plán. „Projekt do programu Vpohybu je potřeba mít už dobře rozpracovaný, nastavený harmonogram, rozpočet, plán akcí,“ říká Michaela Rázgová z Nadace Vodafone. Zároveň však připouští, že v případě hrubé představy je možné nápad konzultovat a po společné diskuzi dále rozpracovat.

Radlická kulturní sportovnaRadlická kulturní sportovnaAutor: archiv Radlická kulturní sportovna

Programem Vpohybu prošly i velké, mediálně vcelku známé, projekty jako #prsakoule, buskingový festival Praha Žije Hudbou nebo Radlická kulturní sportovna, komunitní centrum, které obohatilo pražský Smíchov. Jeho cílem je využít opuštěnou tovární budovu a přeměnit ji v místo k organizaci nejrůznějších workshopů, přednášek, koncertů a dalších happeningů.

„Projekt jsme přihlašovali rok potom, co jsme začali na Radlické sportovně pracovat a cca půl roku po spuštění ostrého provozu,“ říká Lukáš Žďárský, zakladatel projektu. Díky úspěšné crowdfundingové kampani se Lukášovi a jeho týmu podařilo získat přes 250 000 Kč. Na druhou stranu však připouští, že byznys plán tak úplně neměli. „Z minulých projektů jsme se poučili, že byznys plány jsou jen čísla na papíře a radši jsme vložili energii od vytváření tabulek do obouchávání zdí,“ směje se.

Záliba může přejít i v plnohodnotné zaměstnání

Na začátku projektu byli čtyři. Teď již Radlická kulturní sportovna dorostla do takových rozměrů, kdy je potřeba lidí mnohem víc. „Naše projekty děláme ve čtyřech (Kuba, Lukáš, Kačka, Michal), ale jinak je nás spousta. Lidi, kteří přijdou jednou a už nikdy, nebo naopak přátelé, kteří chodí pravidelně až po partu, kterou zaměstnáváme na baru či v kavárně. Ze začátku jsme RKS dělali při práci, ale dlouhodobě to nebylo udržitelné a postupně jsme se všichni přesunuli na full-time.“

Radlická kulturní sportovnaRadlická kulturní sportovnaAutor: archiv Radlická kulturní sportovna

Nyní to je dva a půl roku, co se realizátoři věnují své sportovně na plný úvazek. Objekt, ve kterém Radlická kulturní sportovna sídlí, byl od začátku určen k demolici. „Čekali jsme, že RKS už nebude dávno stát, proto jsme si letos v květnu otevřeli Kavárnu co hledá jméno a momentálně pracujeme na otevření projektu Vnitroblock v Holešovicích,“ říká Lukáš Žďárský. „RKS odstartovala naší ‚developerskou kariéru‘. Určitě se budování různých konceptů na základě starých budov budeme věnovat dál,“ uzavírá.

Možností je mnohem víc

Programy SmartUp a Vpohybu samozřejmě nejsou jediné, které mladé lidi podporují. Jako jedny z mála ale nabízejí formu spolupráce přizpůsobenou studentům na míru. Mezi další významné podporovatele mladých patří například Nadace Karla Janečka, díky které mohla vzniknout třeba vzdělávací platforma ProStředoškoláky. Za zmínku určitě stojí i nedávno ukončená soutěž Hledá se LeaDr organizovaná Člověkem v tísni. Soutěž měla za úkol najít mladé aktivní lidi se zajímavými nápady, kteří pomýšlejí i na politickou dráhu. Ostrou debatu mezi oběma finalisty moderoval Václav Moravec.

Pokračujeme rozhovory s ředitelkou Nadace O2 účastníkem projektu SmartUp

Na téma sociálních projektů budeme pokračovat ve dvou rozhovorech. S Anna Kačabovou probereme do podrobností program SmartUp, jeho průběh a výhody. S Lukášem Klučkou se zase zaměříme na angažmá v programu a jeho projekt jako takový. 

Rozjet vlastní projekt může být dobrým impulzem, který mladé lidi posune dál, říká ředitelka Nadace O2

Autor: Martin Jindřich
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!