České vs. mezinárodní právní firmy: Kdo má v čem navrch? | E15.cz

České vs. mezinárodní právní firmy: Kdo má v čem navrch?

České vs. mezinárodní právní firmy: Kdo má v čem navrch?
Lady Liberty
• 
ZDROJ: pixabay.com
11. dubna 2016 • 09:00
V České republice působí stovky právních firem – od malých kanceláří o pár právnících po velké mezinárodní firmy. Jak se liší? Oslovili jsme významné kanceláře působící v Česku a v následujících dnech nabídneme sérii článků, která podrobně srovná pozice tuzemských a mezinárodních firem na českém trhu, jejich interní fungování nebo nabízené možnosti pro studenty. Můžete se těšit na rozhovory se zástupci přední české a mezinárodní kanceláře a na rozhovory se studenty, kteří v nich pracují.

90. léta: příliv mezinárodních kanceláří do střední Evropy

Na český trh začaly mezinárodní právní kanceláře vstupovat po pádu železné opony v roce 1989. Hned na počátku 90. let zde založily pobočky velké západní firmy jako Allen & Overy, Linklaters (po jejich odchodu vznikl Kinstellar), Weil, Gotshal & Manges a brzy se jim podařilo vybudovat plnohodnotná pracoviště, jejichž služeb využívali nejen soukromí klienti, ale i česká vláda. Například mezinárodní kancelář White & Case se právně podílela na kupónové privatizaci. Ve stejné době samozřejmě nastal boom i ve sféře českých advokátních kanceláří. Více než dvacet let tedy mezinárodní a tuzemské právní firmy fungují na českém trhu společně. Jak se liší a do jaké míry si konkurují?

Jedna centrála, desítky poboček všude po světě

Mezinárodní kanceláře v České republice fungují ve formě poboček, které zaštiťuje centrála v zahraničí. K zaměstnancům těchto poboček se řadí jak čeští advokáti, tak cizinci, kteří svým působením rozšiřují znalosti svých tuzemských spolupracovníků o problematiku zahraniční jurisdikce a zároveň tak napomáhají kooperaci jednotlivých poboček mezi sebou.

„V rámci mezinárodní sítě Bird & Bird spíše než „mateřská kancelář“ je vhodné použít termín globální vedení - to sice sídlí v Londýně, ale je složeno ze zástupců z mnoha zemí, a i naše britská kancelář má své vlastní, místní vedení, odlišné od vedení globálního – konec konců jako každá jiná kancelář v rámci sítě. Existence jednotlivých kanceláří v rámci sítě je založena na vzájemné výhodnosti a kooperaci – ale samozřejmě jednotlivé kanceláře postupují v souladu se strategií stanovenou globálním vedením a schválenou partnery ze všech zemí,“ říká Ivan Sagál, řídící partner pro Českou republiku a Slovensko mezinárodní kanceláře Bird & Bird.

Mezinárodní kanceláře mohou být také centrálně řízené a plně integrované globální právní firmy s jednotnou koncepcí, strategií, finančním řízením a především s jednotným systémem rozdělování zisků a příjmů. Mezi takové lze zařadit Linklaters nebo Freshfields, Clifford Chance, Allen & Overy, tedy firmy tzv. britského „Magic Circle“ a některé další globální firmy americké, např. Latham Watkins nebo Cleary Gottlieb.

„Druhým modelem je spíše mírně decentralizovaná spolupráce, kdy integrace firmy je řešena jen v některých oblastech, např. společný branding, sdílení nákladů marketingu, ale současně systém různých poplatků za zprostředkování klientů v rámci firmy, kdy často úroveň jednotlivých poboček v rámci světa se i výrazně liší,“ popisuje další možnost organizace mezinárodních právních firem Kamil Blažek, partner v právní kanceláři Kinstellar.

Česká firma nerovná se malá advokátní kancelář

Už dávno neplatí, že česká právní firma je synonymem pro malou advokátní kancelář. „Několik ryze českých firem je řádově větších než pobočky nadnárodních právních firem na českém trhu,“ říká Přemysl Marek, partner v Peterka & Partners, české kanceláři, která zaměstnává ke dvěma stovkám právníků a působí i na Slovensku, v Polsku, Ukrajině nebo Rusku. Typickým příkladem je i největší právní firma na českém území – Havel, Holásek & Partners.

S Markem souhlasí i Jana Hladká Zilvarová, partnerka v české kanceláři Z/C/H Legal: „Velké mezinárodní firmy mají výhodu známého mezinárodního jména. Někteří globální klienti volí i cestu jednoho poskytovatele právních služeb pro celý svět. Ani jedno však není pro zavedené české kanceláře překážka a často kvalitou svojí práce přesvědčí klienta o tom, že se mu vyplatí využívat i služby ‚lokální‘ advokátní kanceláře.“ Význam českých kanceláří potvrzují i více než dobrá hodnocení jednotlivých mezinárodních ratingových agentur (Legal5000, IFLR1000, Chambers & Partners) nebo vysoká umístění v soutěži Právnická firma roku. Stejné úspěchy zaznamenávají i mezinárodní firmy.

Jana Hladká Zilvarová ze Z/C/H Legal se domnívá, že české kanceláře dokonce začínají mít na trhu vedoucí pozici: „V posledních letech několik mezinárodních firem z různých důvodů opustilo český trh. Z řady mezinárodních firem odešli přední partneři a založili si vlastní advokátní kanceláře. České kanceláře, zaměřené na firemní klientelu, naopak posilují. Řada partnerů českých advokátních kanceláří začínala v mezinárodních kancelářích a přinesla tak do českých kanceláří firemní kulturu, kterou znala z velkých zahraničních firem.“

Efektivní spolupráce mezinárodních společností

Přesto české firmy stále čelí tvrdé konkurenci věhlasných mezinárodních firem. Největší rozdíl se ukazuje v rámci efektivní spolupráce jednotlivých poboček mezinárodních společností. Velké mezinárodní společnosti mívají často dokonce v rámci firemních pravidel určen seznam kanceláří, se kterými mohou v jednotlivých zemích spolupracovat. Výběr kanceláří prochází detailním a obsáhlým výběrovým řízením, kterého se mohou zúčastnit i firmy české.

„V rámci mezinárodních transakcí je běžně, že dochází ke spolupráci mezi velkými mezinárodními právními kancelářemi, které transakci řídí a koordinují, a lokálními národními kancelářemi, které mají na starosti poskytování právních služeb, které se týkají dané konkrétní jurisdikce. Takto se například naše kancelář podílela na několika velkých globálních akvizicích. Příkladem může být naše práce na akvizici společnosti HAMÉ norskou skupinou ORKLA,“ vysvětluje mezinárodní spolupráci Alois Šatava z Řanda Havel Legal.

Klientela u obou typů firem podobná

Oba typy právních firem pracují jak pro české, tak i pro zahraniční klienty. Není možné paušalizovat možný předpoklad, že mezinárodní firmy se orientují především na zahraniční klientelu a české firmy zase na tu tuzemskou.

„Naše klientela se skládá jak z velkých mezinárodních korporací, tak i z řady silných domácích či regionálních společností, ale rozhodně nejsou výjimkou ani menší progresivní společnosti, dokonce i takové, které si prošly stádiem start-upu, či investičně aktivní jednotlivci – fyzické osoby,“ objasňuje Ivan Sagál z Bird & Bird.

Obdobně popisuje klientelu české Z/C/H Legal Jana Hladká Zilvarová: „Naše klientela je velmi rozmanitá, od velkých nadnárodních korporací přes středně velké i menší firmy až po start-upy či fyzické osoby, které očekávají nadstandardní a business orientované právní poradenství.“ Dnes již neplatí, že tuzemské právní firmy vyhledávají pouze tuzemští klienti.

„Přestože jsme česká advokátní kancelář, úzce spolupracujeme s našimi partnerskými kancelářemi v zahraničí. Kromě evropských kanceláří máme dobré vazby na kanceláře v Asii, Americe i Africe,“ potvrzuje Alois Šatava z Řanda Havel Legal. S mezinárodním přesahem českých kanceláří souvisí i nutnost ovládat světový jazyk. „Naše advokátní kancelář má více jak polovinu klientů ze zahraničí, proto je také nezbytné, aby naši spolupracovníci ovládali velmi dobře německý a ideálně i anglický jazyk,“ vysvětluje Jana Hladká Zilvarová ze Z/C/H Legal.

Dle čeho si firmu klient vybírá?

Zástupci obou skupin právních kanceláří se shodují, že danou firmu si klient vybírá dle různých kritérií. „Například jsou klienti, kteří se rozhodují s ohledem na velikost a hodnotu právního případu; pro velké mezinárodní případy a transakce volí mezinárodní kancelář, pro běžnější právní služby využívají služeb české kanceláře, byť řada českých kanceláří dokáže poskytnout služby v kvalitě a komplexnosti jako zahraniční advokátní kanceláře,“ objasňuje Alois Šatava z Řanda Havel Legal.

„Dle našich zkušeností se klienti podvědomě orientují na mezinárodní kancelář zejména u projektů s mezinárodním kontextem a dále takových, u nichž je definičním znakem komplexnost (nebo chcete-li komplikovanost) a velice napjatý časový rámec,“ říká Ivan Sagál z Bird & Bird. Často zaznamenávají i situace, kdy klient otevřeně přizná, že původně na daný typ práce zkusil nějakou menší a logicky méně zkušenou kancelář či jednotlivce a nyní mají pocit, že jimi původně vybraný právník na ten úkol nestačí. „Přidaná hodnota spolupráce s mezinárodní firmou spočívá v kvalitnější „obsluze“ díky znalosti nových právních a ekonomických trendů, které ovlivňují klienty, a díky klientskému přístupu a znalosti komerčního kontextu poskytnuté právní služby,“ doplňuje Sagál.

Stěžejním rozhodovacím kritériem je i cena. „Bohužel ještě pořád u řady klientů převládá určitý mýtus (sice dávno překonaný, nicméně pořád uměle přiživovaný ze strany některých lokálních kanceláří), že mezinárodní automaticky znamená drahý,“ říká Sagál.

Nejdůležitějším ukazatelem, dle kterého si klient firmu vybírá, jsou podle Jany Hladké Zilvarové ze Z/C/H Legal reference. „Myslím, že pro klienta jsou rozhodující reference a zkušenosti advokátní kanceláře, respektive jejích právníků. Pro firemní klientelu je stěžejní zejména vysoká a stabilní úroveň poskytovaných služeb a také osobní péče, tj. že klient ví, že může ‚svému‘ advokátovi zavolat, a ten je mu k dispozici. Dovoluji si tvrdit, že pro většinu klientů dnes není rozhodující, zda jde o českou, nebo mezinárodní firmu, ale to, zda pro ni pracuje advokát, který má rozsáhlé znalosti a odborné zkušenosti,“ uzavírá Jana Hladká Zilvarová.

Portfolio případů podobné, rozdíly tu však jsou

České i mezinárodní kanceláře vykazují podobné portfolio případů, kterými se zabývají. Přesto lze mezi nimi najít rozdíly a určit typy případů, které daný typ kanceláře charakterizují. Případy s mezinárodním přesahem jsou klasickým případem, kterým se více věnují mezinárodní kanceláře než české firmy, byť samozřejmě i české firmy takové případy často řeší – v procentuálním měřítku to ale vyznívá ve prospěch firem mezinárodních.

České advokátní kanceláře řeší právní případy menšího rozsahu, které nejsou pro mezinárodní kanceláře zajímavé z hlediska velikosti nebo výše odměny za právní služby. „Mezinárodní kanceláře se často zaměřují na větší případy projektového typu, jako jsou akvizice a financování, a neposkytují kompletní spektrum právních služeb právě v oblastech, které pro ně nejsou finančně zajímavé,“ popisuje Alois Šatava z Řanda Havel Legal.

„Pravděpodobně nejlepším příkladem charakteristických případů je zejména plně integrované právní poradenství v přeshraničních projektech, tj. případy, kdy klient potřebuje v několika jurisdikcích stejný typ právní rady nebo podpory, a to ve stejné podobě a kvalitě, ve stejných časových rámcích a za použití stejné terminologie, přičemž ovšem od začátku až do konce komunikuje přes jediný styčný bod – třeba českou pobočku dané mezinárodní kanceláře,“ popisuje Ivan Sagál z Bird & Bird.

Firemní kultura

Kultury tuzemských a mezinárodních kanceláří jsou podobné. Oba typy firem dávají důraz na transparentní informovanost o zásadních firemních rozhodnutích, průběžně vzdělávají své zaměstnance nebo organizují firemní akce. Firemní kultura u mezinárodních kanceláří může být mnohdy dána i globálně, jak říká Ivan Sagál: „Firemní kultura je dána globálním etickým kodexem opírajícím se o více než stoletou tradici naší společnosti založeným na otevřenosti, nadšení pro práci a úctě k jednotlivci i ke komunitě.“

„Pokud bych měl zmínit vztahy mezi pracovníky kanceláře, v některých mezinárodních kancelářích panuje na můj vkus přílišná soutěživost mezi právníky,“ domnívá se Šatava. Soutěživost však panuje i v českých firmách.

Kariérní postup v mezinárodních firmách představuje mnohem složitější a spletitější cestu než obdobná pozice v tuzemské firmě domnívá se Robert Nešpůrek z Havel, Holásek & Partners: „Jistá svázanost zahraniční centrálou je znát v případě kariérního postupu advokátů, kteří mají v mezinárodních kancelářích jen omezený prostor pro růst a jen stěží se někdy stanou equity partnery (spoluvlastníky kanceláře, pozn. red.), což je v naší kanceláři při osobním úspěchu daného právníka zcela reálný cíl.“

Kariérní postup je v mezinárodních kancelářích pro všechny pozice plně v rozhodovací gesci lokálního managementu. „Je stejný jako u českých kanceláří, s výjimkou pozic, které jsou předstupněm podílníku na firmě – equity partnerů, kde jsou nároky vysoké vzhledem k tomu, že hodnota mezinárodní firmy je logicky mnohem větší než u české společnosti,“ říká Ivan Sagál z Bird & Bird.

Společným rysem jsou vysoké nároky na zaměstnance, důraz na transparentní tok informací, možnosti vzdělávání, firemní akce či jiné benefity. „Vysoké nároky špičkově finančně oceňujeme a myslím, že kladení vysokých nároků je koneckonců tím největším přínosem pro každého, protože vám to umožňuje růst, vzdělávat se a posouvat se v životě dál,“ říká Kamil Blažek z Kinstellar.

Vysoké nároky na uchazeče v mezinárodních kancelářích

„Při výběru kandidátů jsme nároční, výborná angličtina je nezbytností a další jazyky a vzdělání v jiných oborech než v právu jsou vždy přínosem, nadšení pro právo, nové postupy a jejich aplikaci v reálném světě našich klientů, jsou rozhodujícím kritériem,“ popisuje nároky na uchazeče Ivan Sagál z Bird & Bird.

Rozhovor s Robertem Nešpůrkem z Havel, Holásek & Partners

Příště se můžete těšit na s Robertem Nešpůrkem, partnerem největší advokátní kanceláře působící na českém trhu Havel, Holásek & Partners, a na jeho pohled na srovnání českých a mezinárodních kanceláří v České republice.

Autor: Martin Jindřich
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!