Ze střední na vysokou: Co chybí středním školám | E15.cz

Ze střední na vysokou: Co chybí středním školám

Ze střední na vysokou: Co chybí středním školám
14. února 2016 • 20:00
Studovat na univerzitě je fascinující, všechno se zdá být oproti středním školám odlišné – výuka, přesuny po městě, setkávání se s kapacitami ve svých oborech, noví spolužáci, svoboda při tvorbě vlastního rozvrhu. Přesto jsem chtěl během začátku svého prvního semestru ze všeho nejvíc utéct.

Rozdíl mezi středoškolským a vysokoškolským systémem je obrovský – ale možná proto by se střední školy mohly postupně přiblížit univerzitám. Alespoň v posledních dvou ročnících, aby studenti měli možnost se na studium připravit.

Hlavní jsou vzdělávací programy, zájem jde stranou

Prošel jsem osmiletým gymnáziem. Jako dvanáctiletý jsem tehdy potřeboval svoji paní učitelku (i když za tento výraz jsem to často schytal), která mi vše zařídí. To bych neměnil, ale postupem času člověk, zejména pokud navštěvuje kvalitní školu, začíná vyžadovat větší respekt a autonomii. A tu mu stávající systém poskytne spíš méně a spíš výjimečně.

Moje škola nám umožnila si po čtyřech letech nižšího stupně rozhodnout, zda chceme pokračovat na humanitní nebo přírodovědné třídě. Já si vybral tu humanitní, i když směřování mé rodiny je opačné. Mě ale vždy lákala historie, jazyky, společenské vědy a v takových hodinách jsem viděl smysl. Přírodovědné předměty mě nebavily, měl jsem pocit, že poznatky nevyužiju a často si je ani nepamatoval. Za systém, kdy předměty z druhé specializace byly časově omezené (většina z nich skončila po sedmém ročníku), jsem rád – mohl jsem věnovat tomu, co považuji za důležité, a věci, které bych stejně zapomněl, jsem slyšel v menší míře, než je na středních školách běžné.

Byl bych rád, kdyby takovou možnost měli i další studenti. Mohli by si třeba volit z většího množství volitelných předmětů. Přece jen, ke konci gymnázia jde o téměř dospělé lidi, kteří mají o sobě a své budoucnosti představu. A škola by jim měla umožnit ji naplňovat a dál se posouvat. Spokojenější by byli studenti i učitelé, kteří by o své předměty konečně viděli opravdový zájem.

Domnívám se, že kromě toho gymnázia potřebují také specializované předměty, kde si studenti budou moci poznatky vyzkoušet v praxi. Potřeba jsou hodiny mediální gramotnosti, možná by pak studenti nevěřili všemu, co se objeví na Facebooku, a v důsledku toho by se bezpochyby zvedla i úroveň naší demokracie. Učitelé a vedení školy by také více měli pracovat s iniciativami samotných studentů a podporovat je v nich. Ve školách chybí také lekce z finanční gramotnosti – jen málo středoškoláků tuší, co je to sociální a zdravotní pojištění a jak se platí, nebo proč není výhodné brát si nebankovní úvěr. Také by stačila jedna hodina týdně, kde by se diskutovalo o aktuálním dění. Část aktivních studentů si tohle osvojí i sama, ale školství by mělo myslet i na ty, kteří tak iniciativní nejsou.

Vysoká škola jen tak nestačí

To, jak využijí svou spoustu času, se jim vyplatí, a to už na prvním pracovním pohovoru. Kromě toho každý, kdo dělá něco navíc, získá větší rozhled a ten se cení vždycky.

Autor: Michal Karas
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!