Sára Matůšová: Titul za duševní zdraví? | E15.cz

Sára Matůšová: Titul za duševní zdraví?

21. února 2017 • 14:00

Jedním z častých stereotypů o vysokoškolácích je ten, že se nezajímají o zdravý životní styl. Ponocují, pijí alkohol a kávu po litrech a jejich stravovací návyky jsou noční můrou nutričních poradců. Do jaké míry je tento stereotyp skutečností, záleží na každém z nich. Minimálně ve zkouškovém období však odsouvá stranou zdravý životní styl jejich velká část. Jak jsou na tom ale studenti s péčí o své duševní zdraví? Zajímá tato problematika české univerzity?

V průzkumu National Union of Students (NUS) uvedlo 78 procent studentů, tedy osm z deseti, že mají vlastní zkušenost s problémy týkajícími se duševního zdraví. O výsledcích tohoto průzkumu, vycházejícího z odpovědí více jak tisícovky studentů, informoval před dvěma lety britský deník The Guardian. Výzkum Národní aliance pro duševně nemocné (National Alliance on Mental Illnes) na univerzitních kampusech ukázal, že u jednoho ze čtyř studentů lze diagnostikovat duševní nemoc, čtyřicet procent z nich nehledá pomoc a osmdesát procent studentů se cítí příliš zahlceno povinnostmi.

Od přepracovanosti k drogám. Mají naše vysoké nároky nějaký smysl?

Výsledky těchto průzkumů jsou alarmující, ale ani přesto se tomuto problému ve veřejné debatě nevěnuje dostatek pozornosti. Vypovídá o tom i přístup k duševnímu zdraví studujících v Česku – podobný vlastní průzkum ani nemáme. Diskuzi se u nás sice snaží otevírat například nezisková kampaň Nevypusť duši, která šíří osvětu prostřednictvím videí, memů nebo rad na sociálních sítích, ale měly by se na ní podílet i univerzity samotné. To si už uvědomily americké, kanadské nebo britské univerzity, které přiznávají, že se stále jedná o zčásti tabuizované téma, což je nutné změnit.

Mít se na koho obrátit

České univerzity by se od těch zahraničních mohly nejprve inspirovat založením konkrétních center duševního zdraví. Průzkum NUS informoval totiž také o tom, že více než polovina studentů, kteří mají zkušenost s problémy týkajícími se duševního zdraví, nevyhledali žádnou pomoc. Třetina respondentů uvedla, že by nevěděla, kam by se s těmito problémy na své univerzitě měla obrátit. Přesto nabízejí zahraniční univerzity svým studentům díky specializovaným centrům větší péči než ty naše.

V našich podmínkách mohou studenti najít pomoc buď u univerzitních psychologů (kteří se však nespecializují pouze na duševní zdraví), nebo prostřednictvím nabídek pro studenty se speciálními potřebami. Zde však vyvstává otázka, jestli označení „speciální“ studenty před hledáním pomoci spíše neodrazuje, protože přispívá k stereotypnímu nahlížení na duševně nemocné. Možnosti pomoci si čeští studenti ale mohou dohledat také v manuálu od Asociace poskytovatelů služeb studentům se specifickými potřebami na vysokých školách, publikovaném v loňském roce.

Komentář: Produktivitou k vyhoření

O duševní zdraví (nejen) vysokoškoláků u nás stále nedbá dostatečně stát, který nebojuje ani proti tomu, jak na duševně nemocné ostatní spoluobčané pohlíží. Podle výsledků studie kolektivu vědců Národního ústavu duševního zdraví z roku 2014 vnímají Češi v porovnání s Brity duševně nemocné spíše s negativním odstupem. Je tedy důležité překonat diskriminaci a podpořit destigmatizaci této problematiky, o což se snažil zatím alespoň na zdravotnických školách program Mindset. Vstupní průzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví v tomto programu zjistil, že čtvrtina studentů zdravotních škol ve věku osmnáct až dvaadvacet let vnímá lidi s duševním onemocněním jako agresivní a 42 procent z nich je považuje za spíše nebezpečné. Pětačtyřicet procent dotázaných navíc uvedlo, že by duševní onemocnění nepřiznali svým přátelům.

Třetinu myslí kalí sebevražedné myšlenky

Příznaků duševního onemocnění si u sebe často nevšimnou ani sami studenti, nebo si je nechtějí připustit. Podceňování duševního zdraví může dospět až k pokusům o sebevraždu, což dokládá zmiňovaný NUS průzkum – 33 procent respondentů mělo sebevražedné myšlenky. Školy by si tuto situaci měly uvědomovat, samy jít studentům s pomocí naproti a to včetně prevence v podobě osvěty o duševním zdraví.

O krok napřed jsou tak i zde americké a britské univerzity se svými informačními příručkami a weby. Příkladem může být Univerzita Warwick, která na svém webu nabízí studentům nejen možnosti pomoci, ale také tipy na psychohygienu nebo několik bodů, podle nichž poznají, že s někým v jejich okolí není něco v pořádku. Podobné informace přináší i příručka Studentské unie univerzity v Sussexu nazvaná Time To Talk.

K výraznějším krokům zahraničních univerzit patří například první pomoc pro duševní zdraví, kterou pro zájemce vyučují na Imperial College v Londýně. Proškolení studenti poté pomáhají nemocným lidem přes internet. Další školy mohou jednat na základě průvodce neziskové organizace The Jed Foundation, který přináší kampusům několik tipů a rad, jak být užiteční i pro studenty s duševním onemocněním. S podobným cílem vznikl rovněž kanadský projekt Healthy Campuses.

Prevence jógou, kávou i uměním

Povědomí o problematice duševního zdraví studentů se v zahraničí snaží zvyšovat také řada kampaní, mezi nimi například Mental Health Campaign na University of the West of England v Bristolu. Studenti i zaměstnanci se mohou zapojit do workshopů, zajít si na jógu smíchu nebo si vychutnat společnou ranní kávu. Smyslem všech těchto aktivit je jednak všeobecná osvěta o duševním zdraví, jednak otevření problematiky stigmatizace a diskriminace duševně nemocných lidí.

O změnu v diskuzi o duševním zdraví usiluje také iniciativa Active Minds, kterou založila při svém studiu na Pensylvánské univerzitě Alison Malmon, jejíž bratr trpící depresemi a psychózou spáchal sebevraždu. Od té doby se Active Minds stalo hlasem mladých lidí v oblasti duševního zdraví napříč Spojenými státy. Součástí je i putovní výstava Send Silence Packing, tvořená darovanými batohy reprezentujícími vysokoškolské studenty, kteří každý rok spáchají sebevraždu. Má zvyšovat povědomí o výskytu a dopadu sebevražd, propojovat studenty v potřebě výzkumů duševního zdraví a inspirovat je k akci ve věci prevence sebevražd.

Studenti mohou hledat pomoc také na několika zahraničních webech věnovaných poruchám duševního zdraví. Patří k nim NHS Choices' Moodzone, který nabízí rychlé řešení aktuálního problému, například pocit paniky a úzkosti, nebo stránka Students Against Depression. Mezi další zahraniční projekty podobné českému Nevypusť duši se pak řadí například skotský projekt Think Positive nebo oxfordská iniciativa Student Minds.

Účinným a nenáročným prvním krokem by pro české univerzity mohl být například Uni Mental Health Day, Univerzitní den mentálního zdraví, do jehož kampaně #HeadsTogether se vloni zapojilo přes sedmdesát britských univerzit. Letos připadá tento den na 2. března, takže mají české univerzity ještě pár dní na to se ke kampani aktivně připojit.

Autor: Sára Matůšová
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!