Michal Tomeš: Stádo ovčí vede mluvčí | E15.cz

Michal Tomeš: Stádo ovčí vede mluvčí

Michal Tomeš: Stádo ovčí vede mluvčí
Ovčáček mluví nejvíc ze všech. Otázka je, zda ví, co říká.
• 
ZDROJ: Repro Strategie

Michal Tomeš

Jiří Ovčáček, člen týmu prezidenta Miloše Zemana a nejcitovanější tiskový mluvčí v České republice. Muž, který svými výroky dokáže rozpůlit společnost a bourat společenská tabu. A to rozhodně není správně.

Pokud jsme si však mysleli, že následujících pět let nás bude trápit pouze jeden hradní rétor, byl to velký omyl. Na scénu si prezident pozval Jiřího Ovčáčka, novináře zběhlého ve všech možných politických sférách. Přesně toho muže, který je fascinován komunismem, mocí a díky své údajné neloajálnosti se dostal do křížku s Jiřím Paroubkem. I méně bystrému člověku musí být jasné, že kombinace Ovčáčka a Zemana, tedy dvou svébytných postaviček, musí být smrtelná. Alespoň politicky. Když si vzpomenu na Ladislava Špačka, mluvčího prezidenta Havla, podivuji se, kam mohla naše hradní kultura během několika let klesnout.

Nechci zde ale rozebírat předzemanovskou kariéru novináře. Rád bych se totiž zaměřil na jeden fenomén, který mě s působením mluvčího Ovčáčka rozhodně nenechává chladným. A tím je twitterový účet, který má ve své moci. Ano, samozřejmě, mediální tým tak vysoce postaveného politika, jako je Zeman, by měl operovat na všech možných platformách, ale měl by se držet v určitých mezích. A právě ty Jiří Ovčáček neustále překračuje. Hlavní problém totiž vidím v tom, že na Twitteru vystupuje neustále jako prezidentův mluvčí, ačkoli velká část jeho projevů je čistě soukromého rázu.

Hradní mluvčí na mě působí jako někdo, kdo dostal od svého pána velkou moc, se kterou nyní bezmyšlenkovitě nakládá. Jakožto vysoce postavená osoba má zaručené čtenáře a odběratele, kteří každou jeho myšlenku uvidí a případně i sdílí dál. A už mu nevadí, že se nejedná pouze o záležitosti státu, ale i o osobní názory a projevy, které ale nešíří jako soukromá osoba, ale mluvčí prezidenta, který celou taškařici jen zpovzdálí sleduje. A Ovčáček se mu za to odvděčí svou neutuchající oddaností, která hraničí až s obsesí hlavou státu.

Prezidentský mluvčí samozřejmě má svého šéfa bránit a nevystavovat ho zbytečně hladovým médiím. Ale zároveň by měl být schopen přijmout kritiku a náležitě a s rozvahou na ni reagovat, ne pouze střílet od boku a cítit se jako vítěz. Měl by pečovat o mediální obraz svého nadřízeného tak, aby případné excesy vysvětlil a omluvil se za ně. Jenže pan Jiří svými vyjádřeními pouze přilévá olej do ohně, kritizované situace hrotí do galaktických rozměrů a ve svých obranných projevech si staví prezidenta na piedestal. Trochu se podivuji nad tím, že prezidentovi nedochází Ovčáčkův špatný vliv na jeho úřad. Nevidím důvod, proč by si měl někdo držet zaměstnance, který je drzý vůči lidem, kteří to dotáhli dále než on. Zaměstnance, jehož výroky zastiňují skutečnou Zemanovu práci a přehlušují vše, o co se hlava státu snaží. Jenže si nejsem jist, jestli je Zeman schopný dát si věci do souvislostí, spíš mi připadá, že mluvčího používá k rychlé obraně své osobnosti a následky chování už není schopný domyslet.

A právě výše zmíněný Twitter je pro Ovčáčka zbraní, kterou proti všem bezmyšlenkovitě střílí. Je přeci normální, aby úředník, který vystupuje pod hlavičkou prezidenta státu, nazýval demonstranty fašizující lůzou a bez důkazů je lživě obviňoval z napadání čínských demonstrantů? Nebo aby si dovolil urážet umělce, kteří pouze vyslovili nesouhlas s vládou Miloše Zemana? Naprosto nepřípustný je také způsob, jakým kritizuje opoziční TOP 09, která se (celkem logicky) vymezuje vůči prezidentovi. Své argumenty totiž mluvčí staví na svých osobních preferencích, ale jménem celého úřadu z nich dělá hradní dogmata. Problém také vidím v tom, že česká veřejnost začíná Ovčáčkovy výmysly považovat za veřejná státní prohlášení. Pokud si přečtete diskuze, reakce na jeho osobní názory se rovnají reakcím na prohlášení politiků. Lidé do mluvčího vkládají své naděje, což mu nepochybně dělá dobře. Jinak by ve svých nájezdech proti kavárnám a fašizující lůze nepokračoval.

Občas přemýšlím, zda prezident tuší, co je schopen Ovčáček vypustit do internetových vod jeho jménem za moudra. Předpokládám, že prezident nekontroluje cokoliv, co mluvčí napíše, ale vkládá do něj svou důvěru. Důvěru v to, že nenechá na svých kriticích nit suchou a pozuráží všechny, kteří mají jiný názor. Prezident totiž ví, že je pro mluvčího modlou a jako věrný pes ho bude chránit před jakýmkoli zlem. A v rámci symbiózy a naprosté oddanosti je pak mluvčí ochotný hledat ztracený článek, za což bude od pana prezidenta pochválen. Tedy až ten článek najde. Byl přeci někde vlevo dole.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!