Martin Kosík: Zavedení školného prostě není dobrý nápad | E15.cz

Martin Kosík: Zavedení školného prostě není dobrý nápad

Martin Kosík

Blíží se volby a strany již zveřejnily své plány pro oblast vysokoškolského vzdělávání. Co se týká školného, levicové strany tradičně důrazně odmítají jeho zavedení a z pravicových je to pouze TOP 09, která chce univerzitám umožnit školné zavést. Argumenty pravice většinou zdůrazňují větší osobní odpovědnost studentů a zkvalitnění vzdělávání. Levice zase varuje před vytvářením sociálních bariér. Může ale být zajímavé zvážit také levicový argument pro školné, který zároveň upozorňuje na určité nepříliš známé nedostatky současného systému.

Je důležité si nejprve uvědomit, že studenti vysokých škol pocházejí převážně z vyšší střední třídy a po úspěšném ukončení studia navíc pobírají výrazně nadprůměrné platy. Pokud ani jeden z vašich rodičů nevystudoval vysokou školu, máte pouze 14% šanci, že se to podaří vám. Průměr zemí OECD je přitom dvakrát vyšší, což naznačuje, že to není dáno pouze geneticky. Pokud alespoň jeden rodič vysokoškolského vzdělání dosáhl, poskočí tato pravděpodobnost na 53 %. Nejsou to tedy ti nejchudší, ale spíše vyšší střední třída, kdo má největší prospěch ze současného systému.

Komentář: O vašem úspěchu rozhoduje bohatství rodičů i datum narození

Zavedení školného tak může ukončit dotování vzdělání mnohým studentů, kteří to vzhledem k příjmům jejich rodičů nepotřebují. Existují však jeho různé varianty, které přináší odlišné důsledky. Jedním z přístupů je plošné zavedení školného pro všechny studenty doplněné systémem sociálních stipendií a půjček. Nevýhodou často bývá vysoké zadlužení studentů střední třídy, kteří nedosáhnou na stipendia, ale zároveň si nemohou dovolit zaplatit školné ihned. Výzkum naznačuje, že tento studentský dluh odrazuje mladé lidi od podnikání a zakládání nových firem, zvyšuje stres a úzkosti a snižuje porodnost.

Michal Tomeš: Byrokracie do škol

Druhý návrh, někdy nazývaný „školné bez dluhů“ (debt-free tuition), spočívá v zavedení školného jen pro studenty s dostatečně vysokými rodinnými příjmy, kteří si mohou dovolit studovat bez půjček. Tento systém funguje například ve státě New York a byl alternativou Hillary Clintonové k plánu úplného zrušení školného Bernieho Sanderse. Tvoří určitý kompromis mezi oběma extrémy tím, že přesouvá náklady pouze na ty, kteří si to mohou dovolit.

Gender a sexuální obtěžování – univerzitní tabu?

Ale i tento návrh má řadu problémů. Existují dobré důvody proč odpustit školné i bohatým, které nemusí být na první pohled zcela zřejmé. Zaprvé – je-li důležité získat širokou politickou podporu pro veřejnou službu, pak není moudré stavět zájmy chudších a bohatších proti sobě. Pokud by školné platili pouze bohatí, měli by větší motivaci poslat své děti studovat na soukromé školy. Tak by však ztratili důvod podporovat veřejné vysoké školy, což by mohlo vést k jejich podfinancování a úpadku.

Zadruhé, tento systém může vybízet vysoké školy ke zvýšení podílu bohatších studentů. Student platící školné znamená pro univerzitu příjem navíc. Pro školy je tedy výhodné přijímat jich co nejvíce. Univerzity samozřejmě nemohou diskriminovat podle příjmu, jejich rozhodnutí o podobě příjímacího procesu nebo poskytování sociálních stipendií ale může ovlivnit socioekonomické pozadí budoucích studentů. Proto není dobré takto motivovat vysoké školy k omezování dostupnosti vzdělání pro studenty neplatící školné.

Tento problém je patrný u některých soukromých škol a analýza ekonoma Raje Chettyho potvrzuje tuto tendenci i na amerických elitních soukromých univerzitách (tzv. Ivy League schools). Pouze 2 % studentů Princetonu pocházela z rodin dolních 20 % příjmového rozdělení, zatímco 72 % z nich pocházelo z rodin horních 20 %. Princeton a ostatní soukromé univerzity však nemají dostatečnou motivaci výrazněji změnit systém ve prospěch studentů s nižšími příjmy.

Platí tedy, že současný český systém veřejných vysokých škol spíše dotuje vyšší střední třídu než ty nejvíce znevýhodněné. Zároveň však existují vážné důvody proč pochybovat, že školné, ať už v jakékoli formě, by tento problém vyřešilo. Je proto lepší se spíše pokusit zvýšit počet studentů vysokých škol ze znevýhodněných rodin. To však může vyžadovat širší změnu, která by se neomezovala pouze na vysoké školy.

Romský vysokoškolák Martin Dudi: Rom musí všem neustále dokazovat, že je jiný než ostatní

Autor: Martin Kosík
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!