Komentář Šárky Kadavé: Babiš ve své knize prodává pohádky jako housky | E15.cz

Komentář Šárky Kadavé: Babiš ve své knize prodává pohádky jako housky

Bývalý ministr financí a možná nejmocnější muž Česka Andrej Babiš (ANO) vydal svou prvotinu, maličkou červeno-šedou knížku se svým úsměvem na obálce a úsměvným obsahem uvnitř. Vize s názvem „O čem sním, když náhodou spím“ se objevila na pultech Levných knih a také všude, kde se na návštěvě objevil sám Babiš. Jeho marketingový tým si navíc může přičíst další plusové body: za knížku nezaplatíte ani korunu. Andrej Babiš nám přece už několikrát ukázal, že není ziskuchtivý. Ostatně i samotná knížka nám jeho osobnost dobře vybarvuje.

Prvním nenápadným gestem je ono příslovce náhodou v samém názvu knihy. Jsem pracovitý, makám na naší budoucnosti. Tak vytížený, že moc nespím. To je přesně ten vzkaz, za jehož účelem bylo slůvka využito. Paradoxně po přečtení knížky musíte uznat, že těch snů je na příležitostný spánek přece jen trochu mnoho, takže s tím deficitem to tak horké asi nebude. Autor se staví do lichotivé role vizionáře. Stačí pár frází typu „A tak mě napadlo…“, kterými rozhodně nešetří a nijak zvlášť se je ani nesnaží variovat. Takže tu máme pracovitého nápaditého muže, který hodlá svými nápady a objevy spasit svět.

Komentář: Čechy vytočí plavky, ale nízké platy učitelů ne

Jestli je to populismus? Je to především mazaně prezentovaný program zamaskovaný jako vize pro vytvoření snové země budoucnosti. Proč by mělo být snění špatné? Kromě toho nejde o plané slibování, jen návrh. Je to spíš jakási novodobá forma manipulace, víc skrytá a tím víc nebezpečná. Autor prezentuje Česko jako malou zemi s obrovským potenciálem, který je však dnes v nesprávných rukou neschopných lidí zanedbáván. Od toho je tu šlechetný Andrej Babiš, který každou příležitost dokáže proměnit ve výhody prospívající všem.

Andrej Babiš: Koupím si, co budu chtít. To není váš problém

Skoro to připomíná jeden příběh ze sbírky pohádek Pavla Kohouta O černém a bílém. Soudruh Gottwald v ní chodí po kraji a zaslechne plačící matku, které zrovna synové odešli za cirkusovou kariérou. Dá jí slib, že chlapce najde a přivede domů. Co soudruh slíbil, také splnil – chlapcům ukázal mnohem užitečnější povolání, prospěšnější době. A mohl se dál ubírat po zemi, hledat a pomáhat s dalšími trápeními. A i když dnes (zatím?) za Babišem nestojí statisíce mrtvých, uvězněných nebo nešťastných lidí, sám autor vize se nepochybně staví na vyšší příčky, než je ve skutečnosti vhodné či nutné.

Miroslav Kalousek: Dominik Feri je náš prodavač

Právě určitá míra „tatíčkovství“ z něj ale možná dělá tak oblíbeného politika. Díky jednoduchému, místy až primitivnímu jazyku se prokouše 300 stránkami i člověk, pro kterého je to první knižní nebo dokonce i politické políbení. Že je to urážka? Koho by urazilo 30 procent hlasů ve volbách? Andrej Babiš se rozhodl skutečně mít, anebo alespoň předstírat zájem o lidi. Tak či tak – jde mu to dobře. Politickým debatám voliči už skoro nerozumí, intelektuál je nadávka a v Respektu se píše moc chytře. Andrej Babiš se rozhodl mluvit jazykem prostého lidu a ten slyší a odpovídá.

Na rozdíl od autora nejsem bohužel odborník na všechna odvětví lidského života (proč mi to zase někoho připomíná?), takže jen krátce to nejdůležitější. Plány jsou to propracované jen do chvíle, než přestanete brát knihu jako líbivý celek. Kapitoly o daních, sportu, kultuře, bezpečnosti… Stále čteme, že jsme zaostalci s miliony papírů, velkými frontami. Že potřebujeme kompletní digitalizaci, díky níž se budeme moci vyrovnat moderním státům. Jakmile však dojde na uprchlickou krizi, má naše země fungovat jako stará keltská vesnice. Protože na nás jdou lidi se sekyrami.

V kapitole o sportu je nejdůležitější sport, všichni by měli sportovat a do sportu by se měly investovat mnohem větší sumy peněz. A pak dojdete ke kapitole o kultuře a píše se tam totéž, jen vyměníte pár slov, aby to sedělo. Pro člověka, který si ale svět (nebo minimálně Českou republiku) představuje jako zautomatizovaný stroj, kde se člověk narodí do své profesní kasty a jeho hodnota je určena tím, kolik peněz vydělává či jak přispívá společnosti, je pak asi těžké vysvětlovat pojem kreativního a svobodomyslného individua, jehož smyslem života je kromě peněz i radost. Ne radost z peněz a bohatství. Radost z určité činnosti – z práce, sportu, návštěvy kulturní akce nebo jen z nevýdělečného nedělního válení se v posteli.

Dokud píše Babiš o daních, státní správě a podobných věcí, které jsou mu aspoň trochu blízké, projevuje se jako zdatný podnikatel a ekonom. Jakmile začíná fušovat do vzdělání, zjišťujeme, že největší problém českých škol je nedostatečná dotace hodin tělocviku. Že vzdělávání a práce patří k sobě. Že by školy měly pracovat na objednávku. Že firmy by měly mluvit do toho, co mají absolventi umět. Vítejte ve školství 21. století! Právu Babiš taky zcela neholduje – zákony jsou moc dlouhé. A Unie je projektem jen do dobrého počasí.

Knížka je názorově plochá – jako ostatně celá politika ANO. Ale má jednu velkou přednost: myslí opravdu na všechny – seniory, děti, planetu Zemi, premiéra, Bakalu a daňové poplatníky i neplatiče.

Tomio Okamura: Já a rasista? Zkuste si žít se šikmýma očima!

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!