Komentář: Co není anglicky, neexistuje? | E15.cz

Komentář: Co není anglicky, neexistuje?

13. března 2017 • 16:00

Angličtina dnes funguje jako světový jazyk, kterým se jakž takž domluví snad každý. Takže kdo anglicky neumí, jako by neměl jazyk. A co v angličtině není, jako by nebylo. 

Ať už je to práce, cestování, hudba nebo filmy, bez angličtiny se dnes nic z toho téměř neobejde. Anebo nám to tak alespoň připadá. Není ale to, jak angličtina zastiňuje ostatní jazyky, spíš problém? Už na školách se výuka druhého cizího jazyka podceňuje. Sama jsem s němčinou strávila 6 let, ale dnes, pouhý rok po maturitě, jsem ráda, že si pamatuji základy. Němčině jsem příliš energie nevěnovala a dnes toho začínám litovat.

Tím, že přestáváme rozumět německy, se odřezáváme od svých kořenů a kultury, říká profesorka Fialová
 

Na problém angličtiny coby hegemona mezi jazyky narážím už teď na univerzitě. Většina prestižních vědeckých časopisů je anglicky. Pokud chce vědec se svou prací prorazit a seznámit s ní svět, bez angličtiny je ztracený. Na nebezpečí, které to přináší, upozornil začátkem ledna magazín Smithsonian. V článku uvádí řadu případů, kdy výzkum, který nebyl publikován v angličtině, přinesl zajímavé poznatky, ovšem svět se o nich dozvěděl mnohem později, než kdyby práce v angličtině vyšla. Vědecké časopisy totiž nepřináší informace o práci vědců ze zemí Jižní Ameriky nebo Asie, dokud je někdo nepřeloží. A to je velká škoda. Kvůli monopolu angličtiny se připravujeme o cenné informace.

Nadvláda angličtiny škodí jak nám, tak samotné angličtině, která ztrácí svou slovní zásobu a květnatost. Angličtina jako prostředek komunikaci se zjednodušuje, mutuje a vytváří se všelijaké kombinace, například čenglish. Instinktivně přizpůsobujeme anglický jazyk tomu našemu. Překládáním dochází ke zjednodušení a slova mohou lehce získat jiný význam. Vzniká tak nový prostor pro etnocentrismus a nedostatek pochopení pro odlišné kultury, které pak hodnotíme jen podle toho, jak jim sami rozumíme. Je to stejně nežádoucí jako při překladu rozumět cizímu jazyku jen skrze naši vlastní řeč.

Problém uplatnění absolventů humanitních věd je uměle nafouknutá bublina, říká student Oxfordské univerzity Ondřej Černý
 

Dominance nesvědčí ani angličtině

Spisovatel Fred Faccini pro server Aeon uvedl, že angličtina se nevědomky, ale neúprosně vyvíjí ve vykořeněnou a pragmatickou odvozeninu. Budoucnost angličtiny si sám dokáže představit jako uživatelsky příjemného křížence, praktickou odnož původně bohatého jazyka, kdy se jemné rozdíly nebo lyričnost stanou redundantní. A už v podtitulku trefně poznamenává, že ve světě, který hovoří pouze anglicky, budeme mluvit o banalitách. Přitom znalost dobrých jazyků podle něj podporuje všestrannost, pozornost ke světu a ochotu porozumět kulturním rozdílům. Pokud se tedy snažíme cizímu jazyku skutečně porozumět.

Problém ale nastává, když se neučíme (zejména) anglicky proto, že by nás samotný jazyk zaujal a chtěli jsme ho pochopit, ale protože je to zkrátka důležité a bez angličtiny se neobejdeme – zkrátka proto, že potřebujeme jazyk ovládnout na úrovni oné praktické a zjednodušené odnože. Přitom učit se cizí jazyk může být velká radost a považuji to za krásný koníček.

Abychom uměli lépe anglicky, musíme hlavně číst, číst, číst, říká profesor Josef Jařab
 

Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem

Každý nový jazyk, který se pokusíme osvojit a pochopit, nám přitom otevírá obzory. Nejen jazykovědné, ale zejména kulturní. Na to bychom neměli zapomínat. Až se příště vydáte do ciziny, zkuste se nespoléhat pouze na angličtinu, ale naučte se základní fráze v jazyce země, do které míříte. Pomůže vám to třeba lépe pochopit její kulturu, nasát atmosféru a místní rozhodně potěší váš zájem o jejich mateřštinu. Jak tvrdí Fred Faccini, znalost jazyků je jediná cesta, jak pochopit jejich rozmanitost a bohatost a díky tomu se také můžete lépe seznámit s jednotlivými kulturami.

Každý jazyk má totiž nenapodobitelný způsob vyjadřování skutečností. Pokud se svět bude globálně soustředit na jeden jazyk, tato mnohostrannost a originalita může zaniknout. Mnohdy si neuvědomujeme, kolik jazyků už bylo zapomenuto a kolika z nich to dnes hrozí.

Narodit se jako Brit nebo Američan ale také není žádná výhoda. Angličtí rodilí mluvčí se sice dorozumí dnes téměř všude, ale možná právě proto necítí potřebu učit se jazyk další. A tím přijdou o celou tu krásu a rozmanitost, o které ani netuší, že by ji mohli poznat.

Komentář: Nešvary českého školství
 

Autor: Sabina Andree
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!