Když modrý pták a 140 znaků nahradili politikům deníček | E15.cz

Když modrý pták a 140 znaků nahradili politikům deníček

Když modrý pták a 140 znaků nahradili politikům deníček
Twitter
• 
ZDROJ: CC BY 2.0: Anthony Quintano via Flickr
4. července 2016 • 21:00
Někteří (bohužel) přistupují k Twitteru jako k deníčku. Informace, které jste rozhodně nepotřebovali znát, sdílí také politici – o nichž bychom toho v demokracii měli přitom vědět co nejvíc. Jenže…

Vedle vašich přátel a mediálních domů propadli Twitteru také politici a veřejně činné osoby. Jeden by tuhle tvář Twitteru možná označil za temnou, kdyby se u ní čas od času dobře nepobavil. Politici sice používají Twitter k sebepropagaci, ale občas jim ujede i vlastní názor nebo na někoho zaútočí a v tu chvíli začíná opravdová legrace. Jejich příspěvky tak leckdy připomínají dětské hádky nebo ex-manželská vyrovnávání – jako například tweetová válka mezi Andrejem Babišem a Milanem Chovancem o reorganizaci české policie.

Právě Babišův účet patří mezi nejsledovanější z českých politiků. Sleduje ho přes 220 tisíc lidí a najdeme tu deníkové příspěvky typu pochvala kadeřníkům v Sapě i propagaci EET nebo, ale to je velmi vzácné, zápisky z jednání v Poslanecké sněmovně. Jenže… slyšeli jste našeho ministra financí někdy mluvit? Pak vás jeho „vymazlený“ profil bez gramatických chyb a krkolomných vět s neexistujícími slovy překvapí. Babiš na to má své lidi – vlastně jako na všechno. Takže ani za oblibu svého účtu zase tak moc nemůže.

Většina našich politiků si spravuje twitterové účty sama, možná nejsou miliardáři, možná chtějí být voličům blíže. Jako třeba zcela spontánní a autentický Miroslav Kalousek, jehož twitterový projev se od toho mluveného příliš neliší. Tedy kromě sprostých slov, těmi na sítích spíše šetří, snad proto, že než svůj vztek vtělí do 140 znaků, trochu se mu uleví. Jedna věc ale Kalouskovi na Twitteru chybí – a to smajlík se vztyčeným prostředníčkem, který by jeho komunikaci například se současným ministrem financí učinil ještě autentičtější.

To Pavel Bělobrádek zvolil úplně odlišnou strategii. Hned na úvod nás upozorní, že bude blokovat každého, jehož projev je urážlivý nebo kdo je tzv. troll, i když pochybuji, že předseda KDU-ČSL před tím, než na Twitter vstoupil, věděl, co pojem troll označuje. Jenže není jasné, podle čeho Bělobrádek hodnotí, co ho uráží a co ještě ne. Takže se dá tušit, že občas zmizí i nějaký ten negativní komentář, nepříjemná otázka nebo příspěvek, na který Bělobrádek nezná protiargument.

Třešničkou na dortu jsou sociální sítě Jiřího Ovčáčka. Ten na Twitteru bez přestání vyzdvihuje činy a úspěchy prezidenta, které by bez jeho přičinění nedejbože zapadly, a zaručuje nám nejen tím každodenní dávku veselí. Třeba když skromně retweetuje svůj rozhovor pro Blesk, v němž se přiznává, že prezidentovi narovnává kravatu jen tajně. Tolik satiry by ale slabší čtenáře mohlo porazit, doporučuji proto podávat jen v malých dávkách a s přiměřeným odstupem.

Pokud odhlédneme od všech drobných přešlapů, které se na Twitteru objeví, poskytují nám, občanům, sociální sítě další prostor pro kontrolu politiků. Protože zatímco my mladí víme, že na sítě se nedává nic, za co bychom se mohli někdy stydět, starší generace to neví. Sociální sítě si pamatují, a i když svůj tweet o tom, že vám patří Čapí hnízdo, smažete, někde ten tweet zkrátka uvízne. A pak se objeví.

Autor: Kateřina Špičáková a Andrea Procházková
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!