Jsem filozof, kdo mě zaměstná? Budoucnost humanitního vzdělávání nemusí být černá | E15.cz

Jsem filozof, kdo mě zaměstná? Budoucnost humanitního vzdělávání nemusí být černá

Šárka Hamplová

„Humanitní obory jsou zbytečné. Chodí je studovat jen lidé, kteří si chtějí prodloužit mládí. Po vystudování jsou pak nezaměstnaní a těžko shánějí práci. Není divu, filozofickou továrnu ještě nikdo nepostavil!“ Podobná slova jsou asi nejčastějšími poznatky mnoha lidí ohledně studia humanitních oborů. Nové problémy dneška však ukazují, že jejich studium nemusí být tak zbytečné, jak se může lidem zdát, i když s sebou nesou jistá „ale“.

Zejména v Česku se často debata stáčí k tomu, proč studenty posílat na gymnázia, když mohou jít na učňovské obory „učit se něčemu užitečnějšímu“. O vysokých školách ani nemluvě. Kdo jde na filozofickou fakultu, jako by nebyl. Technologické firmy neustále volají po více technicky vzdělaných lidech. Prezident Zeman by si na humanitních oborech přál zavést školné. A když někdo řekne, že humanitní obory potřebujeme úplně stejně jako ty technické, je částí české společnosti vyobcován.

Studenti by se měli vzepřít diktátu doby a dělat především to, co jim připadá smysluplné, říká právník Michal Urban

Realita dnešního pracovního trhu, který vládne technikou, samozřejmě humanitním oborům do karet příliš nehraje. Jejich studium je však často opředeno mnoha mýty. Například nezaměstnaností. Absolventi humanitních oborů rozhodně nekončí jako nezaměstnaní – v zaměstnanosti se takřka neodlišují od absolventů technických oborů. Ukazuje to také průzkum srovnávající jednotlivé fakulty napříč ČR od Střediska vzdělávací politiky z roku 2015. Míra nezaměstnanosti se u různých technicky zaměřených fakult pohybuje od 2,5 % (informatické a elektrotechnické fakulty) po 6,4 % u dalších technických fakult. Absolventi humanitních fakult jsou nezaměstnaní z 6,6 %, rozdíl tak téměř není znát.

(Ne)zaměstnanost je však pozitivní stranou mince. Studium humanitních oborů má i svá negativa, alespoň v Česku. Ta se týkají například platů či reálného uplatnění v rámci studovaného oboru. Zatímco absolventi informatických a elektrotechnických fakult pobírají průměrně přes 40 000 korun hrubého, u humanitních fakult částka činí 27 000 korun hrubého. A zatímco ti první pracují ve svém oboru z 88 procent, humanitní absolventi pouze z 65 procent. Potvrzují se tak slova o nezbytné flexibilitě absolventů humanitních oborů – často musejí vykonávat práci v oboru, který nestudovali, a musí se tak umět snadno adaptovat.

Problém uplatnění absolventů humanitních věd je uměle nafouknutá bublina, říká student Oxfordské univerzity Ondřej Černý

To někdy znamená, že takoví absolventi musejí nakonec pracovat na „podřadných“ pozicích, které s jejich původním oborem nemají nic společného – například v call centrech. Právě flexibilita může být ale jejich předností, což je příhodné obzvláště v době, kdy trhu práce dominují především různé technické obory. A právě kvůli nim jsou absolventi humanitních oborů zatracováni jako zbyteční pro pracovní trh. Minimálně v zahraničí se však pomalu zjišťuje, že studium humanitního oboru nutně nevylučuje člověka z práce v technické oblasti.

Rozmanité dovednosti a kritické myšlení

Jak například ukázala v roce 2015 data společnosti LinkedIn, absolventi humanitních oborů (resp. anglických liberal arts, do kterých LinkedIn nezahrnul pouze humanitní a sociální vědy, ale i například teoretickou matematiku, pozn. red.) se do práce v technické oblasti hrnou ještě více než absolventi počítačových věd či jiných technických oborů. Hlubší analýza dat pak ukázala, že třetí nejpopulárnější pozice pro absolventy liberal arts je softwarový developer. Sedmá je specialista IT podpory. Jak píše autorka článku Alice Ma: „Tyto výsledky ukazují, že se filozofie liberal arts, která podporuje rozmanitost dovedností a flexibilní kritické myšlení, přenáší na trh práce v různorodých formách.“

Jakub Horák: Základní průser tady je, že tu chybí nějaká duchovní rovina

Toho, že technický trh práce je čím dál více doménou i humanitně vzdělaných, si všiml také Forbes. V článku „That 'Useless' Liberal Arts Degree Has Become Tech's Hottest Ticket“ psali například o řediteli společnosti Slack Technologies, což je úspěšná kanadská softwarová firma. Ředitel Stewart Buttefield však nikdy technický obor nestudoval. Naopak, vystudoval filozofii a historii věd a jak z článku vyplývá, naučilo ho to spoustu věcí – filozofie třeba to, jak psát „opravdu zřetelně“.

Kdo pracuje v Sillicon Valley

Skeptický postoj k humanitním oborům má Bill Gates, technologický průkopník a zakladatel firmy Microsoft. Respektive si to tak vykládali zastánci humanitních oborů poté, co před několika lety přednesl svůj projev o financování vysokoškolského vzdělávání. Ve své tezi zmínil, že bychom měli financovat ty obory, které vytvářejí nejvíce pracovních míst. S tím polemizoval podnikatel a akademik Vivek Wadhwa, když ocitoval Steva Jobse – ten jednou řekl, že v DNA firmy Apple nejsou pouze technologie, ale i liberal arts a humanitní vědy.

Právě Wadhwa přiznává, že kdysi technické obory stavěl na piedestal. Nyní se ale přiblížil Jobsově názoru a myslí si, že „potřebujeme hudebníky, umělce a psychology, stejně jako potřebujeme biomedicínské inženýry, počítačové programátory a vědce“. Wadhwa mimo jiné provedl výzkum v Sillicon Valley, kde se dotazoval 652 vysoce postavených pracovníků v 502 technologických firmách. Zjistil, že pouze 37 % z nich má titul z technického oboru a jen 2 % z matematiky. Ostatní měli tituly z oborů jako jsou „byznys, účetnictví, finance, zdravotní péče, umění a humanitní vědy“. Wadhwa však dodává, že při dalších rozhovorech se zakladateli start-upů v Sillicon Valley zjistil, že vlastnostmi těchto lidí jsou „nadšení měnit svět a odvaha překonávat obtíže“. A to je něco, co člověka nenaučí technické ani humanitní vzdělání.

Jenže takto se věci mají v USA. Co dělat, když studuji humanitní obor v Česku a možná jsem mezi těmi 35 procenty lidí, kteří budou nuceni pracovat mimo obor, protože v něm neseženou práci? A nechce se mi zrovna jet zakládat start-up v Sillicon Valley? Zde se dá dělat asi jediná věc – pracovat na sobě nad rámec oboru a školních povinností. To je koneckonců něco, co mnoho studentů humanitních oborů běžně dělá už dnes. Jen tak je možné se dobře uplatnit i s oborem, který sám o sobě nemusí být tak perspektivní.

Nemůžeme bohužel následovat radu profesora filozofie Stevena Affeldta, který studentům radí, ať u studia hlavního humanitního oboru – v jeho případě filozofie – studují i vedlejší obor, jako je byznys nebo počítačové vědy. V Česku totiž koncept hlavního a vedlejšího oboru prakticky neexistuje. A to je možná škoda. Zdá se, že v důsledku rychle se měnící doby a vzniku nových pracovních míst, co ještě před pár lety ani neexistovaly, jsou to právě rozmanitost dovedností a flexibilita, jež definují budoucnost nejen humanitních, ale jakýchkoliv oborů.

Dávám patriarchátu rok, maximálně dva, říká doktorandka sociologie Vanda Černohorská
 

Autor: Šárka Hamplová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!