Honza Kuliš: České školy učí historii. Ale co současnost? | E15.cz

Honza Kuliš: České školy učí historii. Ale co současnost?

13. ledna 2017 • 10:00

České školství jako by zapomnělo, co je cílem výuky. Studium společenskovědních předmětů na základních, středních a někdy bohužel i vysokých školách často končí u historie oboru. Ta by přitom měla být jen prostředkem k pochopení současnosti, ne představovat obor samotný.

Když se žák čtvrté třídy na základní škole znuděně zeptá „k čemu nám bude ta vlastivěda?“, běžně se mu dostane odpovědi, že studium historie je velmi důležité k pochopení současného světa. S touto odpovědí se může víceméně smířit a začít se učit o Přemyslu Oráči, protože začít se musí od začátku, to je pochopitelné. A to i když jsou počátky českého národa poněkud nejasné a je otázkou, jestli nedoložený rolník je dobrým úvodem do studia čehokoliv. No dobrá. Časem ale musí studium historie zákonitě přejít k atraktivnějším tématům, časově nám bližším. Jenže na konci základní školy je nit přetnuta a na střední se jede zase od začátku. Oráč a homo habilis podruhé, teď už je to vážně nuda. Ale pořád máme slíbeno to pochopení současnosti skrze moderní dějiny.

Pokud nemáte 20. století nastudované, nemůžete pochopit dnešní svět, říká Martin M. Šimečka

Ani na gymnáziu se ale za tři roky nedojde ke 20. století, to až v posledním ročníku, kdy jsou studenti ve stresu z maturity, a ti, co si pro zkoušku vybrali jiné předměty, vše, co aktuálně nepotřebují, vypínají. Přitom má v dějepise konečně dojít na to nejdůležitější, na dvě světové a jednu studenou válku a poslední dekády. Jenže dál než za Hitlerův skon dojde jen málokdo, ostatně i ČT2 končí s dokumenty často právě tam.

Podezřele často se stává, že na války v Iráku, Jugoslávii, Afghánistánu a Sýrii jednoduše v českých školách „nezbyde čas“ nebo ho je velmi málo. Stejně tak se mlčí o totalitě v Československu. Cílem středoškolského dějepisu je přitom k těmto událostem dojít a pomoci studentům zorientovat se v nich. Jenže – jak že to bylo s těmi předchůdci člověka a Přemyslem Oráčem? Na poslední půlstoletí zkrátka české školy nemají prostor. Bohužel nejde jen o dějepis, přes celé národní obrození se ani výuka literatury nedokáže prokousat do současnosti. A základy ekonomie? Studenti se sice seznámí s dávno mrtvými teoretiky, ale jak si vytvořit výhodný účet, jak se dá investovat a jak se vyhnout exekuci, na to už místo není.

Pokud se k současným otázkám nedostávají vedle dějepisu i další společenské vědy, možná by mohly školy zavést samostatný předmět. V něm by žáci se žáci dozvěděli o aktuálním dění v syrském konfliktu a jeho dopadech na Česko. Učili by se, jak pracovat s penězi, jak číst média a jak ověřovat serióznost zdrojů na sociálních sítích. Ze středoškolských předmětů by to mohl být nakonec předmět nejdůležitější. A jmenovat by se mohl klidně Současnost.

Jiří Přibáň: Demokracie není schopna přežít tam, kde chybí zdravý rozum

Autor: Honza Kuliš
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!