Eliška Selinger: Nemoci chudých. Chudí kvůli nemocem | E15.cz

Eliška Selinger: Nemoci chudých. Chudí kvůli nemocem

Eliška Selinger

Ohrožuje asi 200 milionů lidí. Přenáší se komářím štípnutím. Napadá imunitní systém. Zprvu se projevuje podrážděním kůže, vředy v místě štípnutí, později ztmavnutím pleti, dlouhotrvající horečkou, slabostí, ztrátou váhy a snížením počtu krevních buněk. Druhá nejsmrtelnější parazitická choroba na světě hned po malárii: Kala azar, viscerální leishmanióza. Jedna z nejnebezpečnějších mezi tzv. opomíjenými chorobami světa. 

Označení opomíjené choroby (neglected disease) zahrnuje asi 17 chorob, které sužují zejména méně rozvinuté tropické oblasti. Jejich výskyt je neodmyslitelně spjatý s chudobou, jejíž jsou následkem i příčinou. Zdrojem nákazy jsou často neutěšené podmínky zapomenutých rurálních oblastí, příměstských slamů i zanedbaných čtvrtí spojené s nedostupnou prevencí a těžko dosažitelnou zdravotní péčí. Většina z opomíjených chorob sice není přímo smrtelná, pokud se však vyskytují společně s některou z „velké trojkyzabijáků – HIV/AIDS, tuberkulóza, malárie, zhoršují její průběh. Nakažení jsou navíc uzavřeni v bludném kruhu nízkého vzdělání, nekvalifikované práce a všudypřítomného neřešitelného nedostatku. Děti nakažené parazitickými onemocněními mají kvůli přidružené slabosti horší školní docházku, problémy se soustředěním, učením a horší akademické výsledky (http://journals.plos.org/plosntds/article?id=10.1371/journal.pntd.0005573). Následkem toho nemohou dosáhnout na lépe placené pozice, díky kterým by mohli opustit postižené oblasti nebo přispět k rozvoji místní komunity. Na celé situaci je nejsmutnější, že je způsobena pouze lhostejností. Do léčby těchto nemocí, která může být velmi efektivní, se neinvestuje a peníze nejdou ani na jejich prevenci.

Eliška Selinger: Jarní detox pod lupou

Velká vítězství, stálé prohry

I poslal Hospodin na lid ohnivé hady. Ti lid štípali, takže v Izraeli mnoho lidí pomřelo…Hospodin Mojžíšovi řekl, udělej si hada Ohnivce a připevni ho na žerď. Když se na něj kterýkoli uštknutý podívá, zůstane na živu.(Numeri 21:6–9). Tak zní jeden z prvních popisů parazitárních onemocnění (i jejich léčby) zaznamenaných v Písmu. Hospodinovým trestem pro hříšníky byla pravděpodobně drakunkulóza neboli guineiská červová choroba, přenášená vodou kontaminovanou buchankami, které jsou mezihostitelem lidského parazita vlasovce medinského. Nápadně podobné popisy byly nalezeny i v egyptských, řeckých, římských a arabských starověkých textech. Historickou rozšířenost onemocnění ilustruje i teorie, že právě vlasovec je oním hadem omotaným okolo Aeskulapovy hole, tradičního symbolu lékařství.

Autofagie: Když se buňka sama požírá

Zdá se však, že se společná historie lidského rodu a tohoto červovitého parazita blíží ke konci. Podle výročního článku „Neglected tropical diseasepublikovaného v prestižním medicínském časopise PLOS (http://journals.plos.org/plosntds/article?id=10.1371/journal.pntd.0005355) je právě drakunkulóza jednou z pěti opomíjených chorob, které by se díky efektivnímu zásahu během následující dekády mohli stát minulostí. Společně s vlasovcem do propadliště dějin, doufejme, zmizí i trachom nebo lidská africká trypanosomiáza, známější pod názvem spavá nemoc. Díky moderní terapii a očkování bylo dosaženo znatelného pokroku i v rámci úsilí o eliminaci vztekliny a lepry. Ta dosud ohrožuje některé oblasti, ve kterých je nedostupná nejen terapie, ale i možnost ji správně diagnostikovat.

Gattaca III: Superjídlo místo superlidí

Míra výskytu některých střevních parazitů (trichurióza, hlísticové infekce) se téměř nemění, pravděpodobně kvůli nespolehlivému účinku terapie a absenci odčervovacích programů pro dospělé. Stejně tak chybí správně koordinované a dostatečně financované programy pro výzkum a léčbu trematodóz, jejichž původcem je motolice, nebo cystické echinokokózy, onemocnění způsobeného měchožilem (Echinoccocos). Měchožil v játrech, nervové soustavě či v jiných orgánech vytváří mnohačetné, až několikacentimetrové cysty, váčky naplněné tekutinou. V těch po několik let postupně dozrávají embrya parazita. Zvětšující se cysty mohou v neléčených případech způsobit smrt v důsledku omezené funkce orgánů nebo vystupňované alergické reakci při prasknutí váčku. Výmluvný název nese i kategorie „Losing the battle, do které spadá horečka dengue a další arbovirální infekce, např. zika virus, již zmíněná leishmanióza nebo parazitární Chagasova nemoc přenášená plošticemi, která je léčitelná pouze v počátečních fázích a často fatálně postihuje zejména srdce, střeva a mozek. Výskyt těchto onemocnění se nejen nesnižuje, ale dokonce roste a rozšiřuje se i do nových oblastí, mimo jiné kvůli neefektivní kontrole populace hmyzích přenašečů, neutuchajícím válečným konfliktům ve východní Africe a na Středním Východě a nedostatečně rozvinutým diagnostickým a terapeutickým technologiím, které by umožnily včasný dobře cílený zásah. A to nejen v Africe, Asii či dalších oblastech, tradičně vnímaných jako zaostalé.

Pod evropským svícnem také tma

I přesto, že evropské země dohromady tvoří největší světovou ekonomiku, propastné rozdíly mezi jednotlivými evropskými státy i jejich populacemi vytváří prostor nejen pro vyhrocené politické situace, ale i pro odvěký doprovod bídy – nemoc.

Na území Evropy, např. v jižní Itálii, Francii a Španělsku, v posledních letech narůstá výskyt nemocí přenášených hmyzem, včetně pěti nemocí ze seznamu opomíjených chorob WHO: horečky dengue, Chagasovychoroba, leishmaniózy, opistorchiázy a schistosomiázy. Na Korsice se vyskytla schistosomiáza (jinak také bilharióza), parazitární nemoc postihující podle druhu parazita různé orgány v těle. Parazit klade v postižených orgánech svá vajíčka, což je doprovázeno horečkami, třesavkami, průjmy nebo bolestmi břicha, následně pak chronickým poškozením orgánů skrz pohyb parazita a reakcí imunitního systému (https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4928793/).

Baštou opomenutí je oblast východní Evropy, zejména jihovýchodní Balkán a země bývalého sovětského bloku jako Bělorusko, Ázerbajdžán, Ukrajina, Gruzie a Moldavsko. Kromě široké škály různorodých střevních parazitů můžeme narazit i na již zmíněnou cystickou echinokokózu (Bulharsko, Slovinsko, Španělsko a Srbsko) nebo leishmaniózu (např. Albánie, ale i Francie, Itálie nebo Řecko) (http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1201-9712(11)00117-2).

Důvody pro překvapivý výskyt mnoha „exotickýchinfekcí na Evropském kontinentě jsou především chudoba, migrace a klimatické změny. Socioekonomický status je hlavním určujícím faktorem rizika, což ilustruje i fakt, že výkyvy ve výskytu opomenutých onemocnění poměrně dobře kopírují výkyvy v ekonomii. V zemích, které nejvíce zasáhla finanční krize, se v roce 2009 znovu objevily některé opomíjené choroby. Vyšší míra onemocnění mezi obyvateli, a tudíž nižší pracovní výkonnost a zhoršený vývoj dětí, se tak stali dalšími překážkami na cestě ven z finančních problé.

Humanitární krize spojená s konflikty v Sýrii a dalších zemích může stejně jako vnitroevropská migrace z postižených zemí do zemí s vyšším životním standardem napomoci rozšiřování již existujících infekcí a také zvýšit riziko zavlečení nových nemocí, zejména tam, kde není dostupná lékařská péče. Poslední kapkou do infekčního Molotovova koktejlu jsou pak prohlubující se klimatické změny. Postupné zvyšování teplot a s ním spojená migrace hmyzích přenašečů z původních exotických lokalit do jižních částí evropského kontinentu nejen přispívá k epidemiím některých infekcí (západonilský virus, leishmanióza, malárie apod.) v Itálii i jinde, ale především vyvolává reálné obavy o další šíření těchto chorob do severnějších částí Evropy, které ed invazí hmyzích vektorů doposud chránilo chladné klima. A to není zmíněna masová migrace, kterou globální změny klimatu pravděpodobně spustí: mnohé dosud obydlené oblasti se vinou prudkých změn stanou de facto neobyvatelnými. Odhad Univerzitního institutu pro enviromentální a lidskou bezpečnost OSN a Mezinárodní organizace pro migraci naznačuje, že by se do roku 2050 mohlo celosvětově jednat o 50–200 milionů klimatických uprchlíků. (Více o problematice uprchlictví a změn klimatu v miniserii NY Times: https://www.nytimes.com/spotlight/climate-casualties?mcubz=3).

Efektivně pro nás všechny

V mnoha ohledech postupujeme kupředu. V některých oblastech jsme již téměř v cíli. Ovšem i tak podfinancování výzkumu opomíjených nemocí stále znemožňuje plné využití moderních genetických a molekulárně biologických metod, v jiných oborech tak samozřejmých.

Efektivně-altruistická organizace Giving what we can uvádí především dva důvody pro nedostatek financí na léčbu a výzkum opomíjených chorob. Zaprvé jde o jejich nízkou mortalitu (choroby často nejsou samy o sobě smrtelné, „pouzevýznamně zhoršují kvalitu života), zadruhé pak o to, že nepostihují bohaté země. „Narozdíl od HIV/AIDS a tuberkulózy, tyto choroby nepostihují bohaté země a tedy se jim nedostává tolik publicity. Tím pádem je tedy méně pravděpodobné, že se o nich lidé v těchto zemích vůbec dozvědí, aby mohli soucítit s postiženými. A to také znamená, že jsou obecně málo vědecky zkoumané, takže až do nedávna nebyl vůbec rozpoznán rozsah škody, kterou napáchají. (zdroj: https://www.givingwhatwecan.org/research/other-causes/neglected-tropical-diseases-ntds/)

Giving what we can (a další efektivně-altruistické organizace) ale nepřichází jen s poplašným signálem a kritikou dosavadní egoistické slepoty rozvinutého světa, ale i s možným účinným řešením. Aktuálně nejefektivnější známou pomocí jsou tzv. odčervovací programy, které kombinují léčbu i prevenci mnoha opomíjených chorob. Účinnost odčervovacích programů názorně ilustruje i dlouhodobý výzkum publikovaný roku 2016. Výzkumníci po 10 let sledovali dvě skupiny obyvatel v Keni. Jedné z nich byla v dětství podána odčervovací terapie, druhé nikoliv. Muži z léčené skupiny byli mimo jiné schopni déle studovat a odpracovat v dospělosti týdně o 17 % hodin více. U žen se o čtvrtinu zvýšila pravděpodobnost, že nastoupí na střední školu, což o polovinu snížilo genderovou propast ve vzdělávání. Pro muže i ženy také bylo snadnější nalézt práci jinde než v sektoru zemědělství. Hodnota ekonomického zisku odčervení tak více než stonásobně převýšila investici do školních odčervovacích programů. (http://www.nber.org/papers/w21428.pdf ) A to se nám všem rozhodně vyplatí.


 

Více o problematice opomíjených chorob:

https://www.givingwhatwecan.org/research/other-causes/neglected-tropical-diseases-ntds/

https://concepts.effectivealtruism.org/concepts/research-into-neglected-tropical-diseases/

http://effectivealtruismsingapore.org/ntds/

http://www.who.int/neglected_diseases/diseases/en/

Přichází Gattaca I: Revoluce CRISPR a genové hrátky s krvinkami

Autor: Eliška Selinger
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!