Brusel diktuje aneb Češi zase „mají jasno“ | E15.cz

Brusel diktuje aneb Češi zase „mají jasno“

Brusel diktuje aneb Češi zase „mají jasno“
ZDROJ: Michiel Hendryckx, wikimedia
1. června 2015 • 20:00
Bouřlivá debata nad „kvótami pro uprchlíky“ se šíří sociálními médii jako lavina. Znovu také můžeme číst bludy o všemocném Bruselu a diktatuře EU. Je proto dobré si připomenout některá fakta.

Rozhodovací procesy v Evropské unii se v současné době dají charakterizovat jedním slovem – „konsenzuálnost“. Za tímto „krásným českým“ výrazem se skrývá následující: výsledek jakéhokoliv jednání osmadvacítky musí být vždy kompromis. Jako takový je kombinací politických výher i proher. Každý stát nakonec prosadí do finálního rozhodnutí či přijaté strategie EU část svých požadavků. Všichni ovšem musí dělat také ústupky. V roli moderátora této diskuze pak funguje nezávislá Evropská komise.

Přesně tak tomu je i v rámci debaty o společné migrační politice EU. Snaha redukovat takto závažnou problematiku pouze na „Brusel nám nařizuje kvóty“ dokazuje jen nevyzrálost diskuze v českém veřejném prostoru.

Nejde jen o kvóty

Evropská komise jako hlavní legislativní síla Unie navrhla v dubnu sérii opatření, jež mají pomoci s řešením rostoucího migračního tlaku. Mezi nimi se nachází i bod týkající se kvót, který se v rámci jednání dále upřesňoval. Konečné rozhodnutí Evropské rady se však bude týkat všech opatření (zahrnující i kvóty), která ale česká média téměř nezajímají. Například jde o společnou ochranu hranic, posílení programu Triton a Poseidon nebo rychlejší vyhošťování nelegálních přistěhovalců. Dohromady tak tvoří balíček, kterým se členové EU snaží zvládnout nápor nových uprchlíků.

V tomto kontextu se tedy objevuje tolik diskutované nařízení, které upravuje, kde budou migranti žádat o azyl a kde bude probíhat azylové řízení. Jinak totiž většinu nákladů (nejen finančních, ale především institucionálních, lidských, administrativních i „mediálních) všech ostatních opatření v programu ponesou hraniční země EU (Španělsko, Itálie, Řecko) a také ty, které jsou z hlediska šancí na udělení azylu pro migranty atraktivní (Německo, Švédsko).

Společný prostor i problém

Díky přerozdělení části uprchlíků se tedy alespoň minimálně přenesou „administrativní“ výdaje i na ostatní členské státy (neb jedině o tom jsou kvóty). Takovýto krok je pouze drobnou „vstřícností“ směrem k představitelům a zvláště k občanům hraničních zemí NAŠEHO SPOLEČNÉHO evropského prostoru.

Lídři těchto zemí budou moci doma prezentovat „své malé vítězství“, jež snad zakryje všechny náklady zbylých opatření, které ponesou právě jejich obyvatelé na svých bedrech nejvíc. Proto je nutné chápat celý problém v souvislostech a hlavně neredukovat celou věc jen na „nějaké kvóty“. Jsou to totiž i naše hranice, o kterých se rozhoduje, a především naše společná zodpovědnost. Česká redukce této debaty na konstatování „chce to po nás evropská byrokracie“ a „úředníci z Bruselu“, ukazuje pouze na fakt, že po jedenácti letech členství nevíme o fungování Evropské unie nic. Nebo nechceme vědět?

Autor: Filip Zajíček a Karel Gargulák
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!