Anna Rousková: Mohou si studenti v zahraničí dovolit volit? | E15.cz

Anna Rousková: Mohou si studenti v zahraničí dovolit volit?

Anna Rousková

Horké téma posledních let, které vykrystalizuje při každých volbách a pak se opět vytratí – volby ze zahraničí. Ačkoli už několikrát bylo schválení korespondenční volby na stole, dosud k němu nedošlo. Češi v zahraničí, kteří touží využít své aktivní volební právo i za hranicemi republiky, musí vhodně skloubit několik věcí: především včasnou žádost o vydání voličského průkazu a dopravu k volební urně. Mluvíme-li o studentech, může právě druhá položka výrazně omezit jejich možnost volit. Cesta k volbám je výrazným zásahem do studentského rozpočtu (vzhledem k relativně malému množství volebních míst po světě). A krom toho tuto cestu může narušit několik komplikací.

Když to jde relativně hladce

Monika je na půlroční služební cestě v Londýně. Ze zahraničí volila poprvé. „Vždycky jsem volila, protože jsem byla ráda, že můžu, ale teď je to poprvé, co volím, protože mám pocit, že je to fakt důležitý.“ Pro Moniku znamenaly letošní volby nutnost zařídit si voličský průkaz a dojít na českou ambasádu v Londýně.

Studentka Veronika musela cestovat z Newcastlu, aby se mohla k volební urně dostat. Do voleb tak kromě vlastního zapálení a času investovala i několik liber za dopravu. Londýnská ambasáda ČR je totiž jediným volebním místem ve Velké Británii.

Martin Babička: Kdo zpochybňuje smysl médií veřejné služby, zpochybňuje demokracii

Kateřina volbám přizpůsobila svoji cestu po Americe vzhledem k tomu, že se při žádosti musí předem stanovit místo, ze kterého chce člověk volit. Nakonec volila z New Yorku, ovšem byrokratická cesta k urně nebyla snadná. Kateřina žila pár posledních let v Budapešti, kde byla přihlášená i k volbám, musela tedy zrušit svůj zápis v Budapešti, přepsat se zpět na adresu svého trvalého bydliště v Praze a následně zažádat o voličský průkaz.

Přesto se všichni výše zmínění a mnozí další k volbám dostavili. V 10:00 londýnského času stála před ambasádou fronta čítající asi 30 lidí.

Komplikace

Bohužel pro mnoho lidí není snadné se k volebním urnám dostat. Kupříkladu Pavel, který studuje v Aberdeenu, si volby zkrátka nemohl dovolit. Jak už bylo řečeno, pro Velkou Británii je jediným volebním místem londýnská ambasáda ČR. Cesta do Londýna by znamenala buď přes 12 hodin v autobusu nebo minimálně několik desítek liber za letenky, což je pro studentský rozpočet velká pálka. Proto se Pavel také rozhodl podpořit petici žádající korespondenční volbu.

Ondřej Čížek: Volební klauzule. Proč volíme menší zlo

Petr studující v Glasgow se rozhodl nenechat si volby ujít přes veškeré překážky. Nestihl včas (40 dnů před volbami) zažádat o voličský průkaz, vrátil se tedy do ČR, aby svůj hlas nepromarnil. Jeho náklady na volby tedy byly nepoměrně vyšší.

Ve všech zemích Evropské unie (s výjimkou Německa) je pouze jedno volební místo. Zahraniční hlasy tak mají o něco vyšší cenu (samozřejmě míněno s nadsázkou s ohledem k vyšším nákladům na účast ve volbách).

Sama za sebe musím přiznat, že jsem měla spíše štěstí, když se mi podařilo koupit levné jízdenky a mohla jsem si dovolit dvacetihodinovou cestu autobusem tam a zpět z Glasgow, kde studuji, do Londýna. Upřímně mě příjemně potěšila atmosféra na české ambasádě, kde člověk uprostřed britské metropole potká několik desítek Čechů, kterým není situace v domovině lhostejná.

Karolína Holubová: Falešná skromnost v Anglii nikoho nezajímá

Korespondenční volba

Mělo by být v zájmu vlády umožnit svým občanům v zahraničí volit. Zejména mluvíme-li o studentech, u kterých je žádoucí, aby se po studiu vrátili domů, kde můžou uplatnit nabyté znalosti a mezinárodní rozhled. Umožnit jim snáze rozhodovat o směřování země, do které chceme, aby se vrátili, je malý vstřícný krok vůči „naději národa“. Korespondenční volba není žádným převratným vynálezem, funguje ve více než dvaceti evropských zemích. „Korespondenční volba představuje základní nástroj, jak rozšířit voličovi možnosti využít práva volit,“ píše v podkladové zprávě Pecháček.

Elektronická volba, která mimo jiné vyžaduje i méně papírování – má tedy i ekologické výhody–, se může zdát jako ideální řešení. Takový systém voleb, který je sice ještě v plenkách, zavedlo zatím pouze Estonsko. Přináší ale spoustu rozporuplných výhod i nevýhod. V tuto chvíli tak věřím, že by alespoň krok směrem ke korespondenční volbě byl úspěchem. Fakt, že mnoho lidí (a s největší pravděpodobností studentů) nemůže volit, protože si to zkrátka nemůže dovolit, je smutnou vizitkou demokratické země.

Volba prezidenta?

Brzy následují volby prezidentské, které s sebou nesou mnohá úskalí, zejména protože mohou vyžadovat dvě kola. Pro české studenty v zahraničí je tedy hlasování ještě náročnější, je třeba vyřídit dva volební průkazy a zajistit dvě cesty k volební urně. Přesto doufám, že tyto nesnáze mnoho studentů neodradí a pokusí se najít „lowcost“ možnost vyjádřit svůj názor a podpořit jím budoucnost své vlasti. 

Eliška Klimentová: Když vzdělání nestačí. Situace vědy v post-brexitové Británii

Autor: Anna Rousková
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!